Článek
Posunout se o krok dále na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), jejímž cílem je podle tiskové zprávy vyslat na oběžnou dráhu Země první český studentský satelit, jehož součástí bude tzv. bio-kontejner obsahující vysušené bakterie.
Ty poté vědci zkusí na dálku oživit a ověřit si tak možnosti jejich rehydratace a uvedení bakterií do aktivního stavu, ve kterém mohou sloužit dalším účelům, jako je např. generování kyslíku. Kromě vědeckého cíle přináší mise podle obou univerzit i příležitost pro praktické vzdělávání studentů.
„V současné chvíli je projekt ve fázi vývoje, kdy pracujeme na předběžné definici požadavků a vyhodnocování proveditelnosti navrhované koncepce. Vypracovaný máme již plán projektu a jeho cílů, a to včetně designu architektury celého systému,“ vysvětlil Adam Hláčik ze studentského spolku YSpace, který působí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.
Na oběžné dráze operuje nová česká družice
Dodal, že později se chce tým ucházet o podporu ESA v projektu Fly Your Satellite. Zároveň je potřeba pro misi sehnat finance.
Zatímco tým YSpace je zodpovědný za návrh architektury mise a technického provedení satelitu, vědecký tým z Mendelovy univerzity má na starosti návrh celého biologického experimentu. Ten bude zahrnovat testování konstrukce nádoby pro dlouhodobé skladování vysušené biomasy a schopnosti úspěšně znovu probudit kultury těchto organismů.
Spolek YSpace na workshopu ESA
Výsledná malá družice, tzv. cubesat, by měla být podle harmonogramu mise dokončena v roce 2025. Klíčová má být podpora projektu a jeho zaštítění ze strany VUT.
Budoucí generování kyslíku či produkce potravin?
„V současné době probíhá hodnocení konkrétních organismů, které budou pro tento experiment vhodné. Po definované době, kterou tyto buněčné kultury stráví v cubesatu na oběžné dráze Země, je chceme probudit aplikací živného roztoku a aktivací systémů pro podporu života, včetně regulace teploty a osvětlení. Výsledky tohoto procesu budou ověřeny měřením metabolických a životních procesů organismů, konkrétně produkce kyslíku a vizuálním sledováním,“ shrnul vedoucí biologického výzkumu Libor Lenža z laboratoře Space Agri Technology na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity.
V budoucnu by buňky mohly sloužit např. ke generování kyslíku, produkci různých látek či naopak odstraňování látek nežádoucích. Zřejmě by se daly využít také k produkci potravin při lidské kolonizaci vesmíru.
Mikrořasy zavítaly do stratosféry. Vědci zkoumají, jak je ovlivnila radiace a záření
Vědci v Brně vypěstovali světově první maso na bázi mikrořas
