Den po Spojených arabských emirátech dopravila sondu na orbitu Marsu i Čína

Čínský přístroj minulý týden vstoupil do gravitačního vlivu Marsu. Začátek brzdícího manévru sondy Tchien-wen 1, který ji řádně navede a umístí na oběžnou dráhu rudé planety, měl proběhnout ve středu ve 12:52 SEČ, konec pak ve 13:08.

„Závěr bude probíhat ve stínu Marsu, ze kterého sonda vyletí ve 13:58 SEČ. Za dalších 641 sekund se dozvíme výsledek,” avizoval na svém Twitteru popularizátor kosmonautiky a astronom Michal Václavík z České kosmické kanceláře, který působí i v Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT v Praze.

A skutečně se tak stalo, zařízení z Číny zdárným navedením na oběžnou dráhu okolo Marsu navázalo necelý den poté na úspěch Spojených arabských emirátů.

Čínská mise Tchien-wen odstartovala loni jako druhá po té arabské. Jak připomíná Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, nejpřesnější český překlad jejího názvu by zněl „Pátrání po nebeské pravdě“.

Je určená k hledání důkazů o současném a minulém životě na Marsu, výzkumu půdy a atmosféry. Skládá se z orbiteru, tedy sondy, která zůstane na oběžné dráze Marsu, a přistávacího modulu (landeru), který nese i malé robotické vozítko (rover).

Přistání výsadkového modulu s vozítkem je naplánováno na květen v oblasti pánve Utopia Planitia. Předpokládaná životnost vozítka je 90 solů (marsovských dnů, které jsou zhruba o 39 minut delší než dny pozemské).

Za pozornost stojí, že celá mise (orbiter, lander i rover) má hmotnost téměř pět tun a jde tak o zatím nejtěžší lidmi vyrobený stroj letící k rudé planetě.

Sonda SAE jménem Naděje byla již v úterý 9. února úspěšně navedena na oběžnou dráhu planety Mars.

„Tato sonda však na planetě nebude přistávat, jejím úkolem je zkoumat z oběžné dráhy změny denních a sezonních cyklů atmosféry a prachové bouře v různých oblastech planety. Sonda o velikosti zhruba 2,4 x 2,9 metru a vážící 1500 kilogramů by na oběžné dráze kolem Marsu měla pracovat minimálně dva roky,” popsal v tiskové zprávě předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Poprvé půjde o zkoumání plynného obalu této planety v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů. Jde navíc o první arabskou meziplanetární misi.

Americká sonda Perseverance (Vytrvalost) odstartovala loni k Marsu jako třetí. Nosná raketa Atlas-V vynesla koncem července šestikolové vozítko o velikosti středního osobního automobilu a vážící 1025 kg na dráhu, která sondu přivede k Marsu ve čtvrtek 18. února.

Přistání na planetě bude provedeno přímo z přeletové trajektorie, bez „zaparkování” na oběžné dráze. Sonda by měla dosednout v oblasti kráteru Jezero, který byl podle vědců dříve opravdu jezerem plným možná sladké vody. Zde bude rover, který si s sebou veze i malý průzkumný vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), pátrat po stopách případného dávného života a sbírat vzorky, které by měly být některou z pozdějších misí dopraveny na Zemi.

Trvání mise roveru Perseverance je plánováno na jeden marsovský rok, který je, jak už bylo zmíněno, zhruba dvojnásobně dlouhý oproti roku pozemskému.

Evropsko-ruská mise ExoMars 2020 se však musela odložit.

Mise na Mars nikdy nebyly snadné. Od roku 1960 více než polovina všech pokusů o dobytí rudé planety selhala. Na povrchu Marsu aktuálně pracují dva americké stroje – od roku 2012 pátrá velká pojízdná vědecká laboratoř Curiosity po pozůstatcích případných mikroorganismů a od roku 2018 robotická sonda InSight zkoumá vnitřní struktury Marsu, jeho seismickou aktivitu a tepelné toky pod povrchem. Kolem planety létá i několik satelitů.