Jednání bez příměří nestačí, vzkazují Putinovi evropští lídři

„Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání,“ řekl Macron stanici France 24, jen co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou jsou podle něj „prvním krokem, ale nestačí“. Ruský protinávrh na nabídku bezpodmínečného třicetidenního příměří podle něj ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.

„Nejprve musí utichnout zbraně, pak mohou začít rozhovory,“ vzkázal podle magazínu Der Spiegel německý kancléř Friedrich Merz. „Očekáváme, že Moskva nyní bude souhlasit s příměřím, které v první řadě umožní skutečná jednání,“ dodal.

Upozornil, že Ukrajina s klidem zbraní souhlasila „bez jakýchkoli výhrad“. „Pokud ruská strana nyní signalizuje ochotu jednat, je to dobré znamení na začátek. Ale zdaleka to nestačí,“ pokračoval Merz.

„V reakci na naši výzvu Rusové navrhli mírové rozhovory, které by měly začít 15. května. Svět však čeká na jednoznačné rozhodnutí o okamžitém a bezpodmínečném příměří. Ukrajina je připravena. Už žádné oběti!“ napsal pak polský premiér Donald Tusk na síti X.

„Opakovaně říkám, že ke snahám o příměří jsem skeptický. Nevidím reálné kroky, které by k němu směřovaly,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský v pořadu Partie televize CNN Prima News. Zmínil ruskou reakci na předkládané mírové návrhy. „Putin řekl, že bude jednat, ale že s mírovými plány máme udělat něco, co nebudu říkat. Bylo to velmi vulgární,“ řekl šéf české diplomacie. Patrně přitom odkazoval nikoliv na slova Putina, ale na vzkaz ruského exprezidenta a místopředsedu bezpečnostní rady Dmitrije Medvěděva.

Lipavský dodal, že krátkodobá příměří, která Rusko vyhlásilo, byla „spíš operační pauza“, následovaly po nich pak ještě silnější útoky. Ministr řekl, že pokud se podaří třicetidenní příměří prosadit, je potřeba podniknout kroky, aby po něm „Rusko nemělo chuť dál útočit“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zase vzkázal, že nabídku přímých rozhovorů s Ruskem přijme, pokud ale Moskva bude souhlasit s třicetidenním bezpodmínečným příměřím platným od pondělka.

Americký prezident Donald Trump byl naopak po Putinově projevu podstatně méně skeptický. „Potenciálně skvělý den pro Rusko a Ukrajinu! Pomyslete na statisíce životů, které budou zachráněny, až tato nekonečná ‚krvavá lázeň‘ snad jednou skončí. Bude to úplně nový a mnohem lepší svět. Budu i nadále spolupracovat s oběma stranami, aby se tak stalo. USA se místo toho chtějí zaměřit na obnovu a obchod. Blíží se velký týden!“ napsal šéf Bílého domu na síti Truth Social.

Macron v sobotu v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem vyzval Rusko k příměří v bojích na Ukrajině, které by bez předběžných podmínek začalo platit od pondělí 12. května a trvalo by přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.

Putin, na jehož pokyn Rusko před více než třemi lety zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu, krátce nato navrhl, aby se ve čtvrtek 15. května bez předběžných podmínek v tureckém Istanbulu konaly přímé rozhovory Ruska s Ukrajinou. Jejich účelem by mělo být „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušit boje za účelem opětovného vyzbrojení. Výzvu evropských lídrů k 30dennímu příměří Putin v projevu výslovně nezmínil.