Článek
„Jedná (Fico) samozřejmě v zájmu své země. Je to zvolený premiér suverénní země. Já osobně bych tam nejel, nebyl bych politikem, který dělá tuhle politiku. Ale je to jeho rozhodnutí a myslím si, že na Slovensku má i určitou podporu, protože oni nechtějí pokrytecky říkat, že nemáme žádnou závislost a žádné dodávky energií z Ruska, když mají a mají ji mnohem větší,“ řekl Turek v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Doplnil, že Fico asi vyhodnotil, že je to pro něj cesta, ale že on nebude z Prahy kádrovat postup slovenského premiéra.
„Já osobně bych tam v žádném případě nejel. Myslím si, že to do určité míry může působit jako legitimizování režimu Vladimira Putina,“ podotkl Turek.
Přestřelka s Lipavským
Zároveň znovu odmítl tvrzení o tom, že je proruský politik. Současná situace ohledně jednání o příměří na Ukrajině podle něj ukazuje, že měl ve svých dřívějších prohlášeních o tomto válečném konfliktu, stejně jako mnozí další, pravdu.
„Větší polovina občanů čeká, kdy se konečně omluvíte za to, že jste tady několik let uráželi polovinu národa za to, že je proruský jenom proto, že říkal to, jak to dopadne, a tak to nakonec dopadlo,“ kritizoval Turek přítomného ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) s tím, že totéž už před dvěma lety či rokem říkal i on sám.
Na otázku, co přesně Turek už dříve tvrdil, europoslanec doplnil, že Ukrajina přijde o Krym a další území a že Rusko je supervelmoc, která tento konflikt vyhraje. „Myslím si, že je už několik let zjevné, jak to dopadne, a na více než polovinu lidí v této republice bylo pliváno, byli uráženi a teď naše vláda a pan ministr (Lipavský) v podstatě dělá to, po čem volala většina lidí,“ poznamenal Turek, který v minulosti v europarlamentu hlasoval v souladu s ruskými zájmy.
Loni v červenci například zvedl ruku proti usnesení, které se týkalo pomoci Ukrajině, v říjnu zase v hlasování nesouhlasil s usnesením, kterým Evropský parlament vyjadřoval znepokojení nad politickou situací v Gruzii a rostoucím vlivem Ruska. Tehdy se k němu připojili další čeští europoslanci z opozičních stran – Kateřina Konečná a Ondřej Dostál (oba zvoleni za Stačilo!) a Ivan David z SPD.
„Vy byste se měl omluvit, stejně jako celá vláda, za odpornou dehonestační propagandu politiků, ale i mnoha běžných lidí, kteří říkali, že jediná cesta v tomto konfliktu je nějaké příměří, nějaké územní ztráty,“ doplnil Turek s tím, že dnes už to říká i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Lipavský reagoval slovy, že je ke snahám o příměří vzhledem k chování Ruska „velice skeptický“. „Nevidím reálné kroky, které by k němu směřovaly,“ podotkl ministr. Připomněl, že i když nyní Putin hovoří o možných přímých jednáních s Ukrajinou v Turecku o třicetidenním příměří, Rusko nadále pokračuje ve válce. „Nechce zastavit palbu,“ poznamenal ministr zahraničí.
Je to zdržovací taktika?
To europoslanec za ODS a někdejší ministr zahraničí Alexandr Vondra vidí za návrhem ruského prezidenta na jednání o příměří posun. „Je v tom, že on (Putin) navrhl bezpodmínečná jednání, to myslím, že je novinka. Ale zároveň je otázka, jestli to není jenom zdržovací taktika, aby se vyhnul tomu bezpodmínečnému příměří,“ uvedl Vondra v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi.
Místopředseda opozičního hnutí ANO hodnotil v ČT Putinův návrh kladně. „Spíš bych se soustředil na to, že Vladimir Putin řekl, že chce trvalé řešení, trvalý mír a ne přestávku určenou k dozbrojení,“ řekl Vondráček v neděli v OVM.
Na otázku, kdo by měl příměří garantovat, dodal, že to musí obě strany válečného konfliktu, ale i zbytek Evropy. „To uspořádání bude pro všechny přijatelné a všichni s tím budou souhlasit. Když byste udělal mír bez Ukrajiny, tak to nevydrží, když uděláte mír bez Ruska, tak to nevydrží, a když ho uděláte bez Evropy, tak to taky nevydrží,“ konstatoval Vondráček.