Souček: Rok 2024 nebude pro ČT jednoduchý. Ve hře je propouštění

Nelitujete toho, že jste se ucházel o post generálního ředitele ČT?

Nelituji, šel jsem do toho s tím, že je to funkce náročná časově i psychicky.

Překvapilo vás, že jste volbu v Radě ČT vyhrál?

Považoval jsem Petra Dvořáka a sebe za logické finalisty volby. V tomhle směru mě to nepřekvapilo. To, co mě překvapilo, bylo výrazné rozdělení hlasů v prvním kole volby, tedy 5 ku 8 pro mě.

V tu chvíli asi bylo už jasné, že vyhrajete…

Ano, další vývoj se už dal potom očekávat.

Petr Dvořák byl ale překvapený, že volbu nevyhrál. Co ho překvapilo?

Nevím, jakým způsobem probíhalo vyjednávání uvnitř Rady. Domnívám se ale, že podcenil náladu obecně mezi radními. Tedy, že poptávka po výměně top manažera po 12 letech v pozici generálního ředitele byla silná. To byl asi důvod překvapení pro Petra Dvořáka, že situaci nečetl tak, jak reálně byla.

V pondělí jste na tiskové konferenci představil svůj tým a záměry. Vrátit se má nová stanice ČT 3, soustředit se budete na nová témata, důraz bude na digitální inovace. Jak si tedy divák všimne, že má televize nového ředitele?

Pozná se to po čase. Televize je médium, kde se plánuje a vyrábí dlouho dopředu. První, co diváci budou moci zpozorovat, bude inovovaná skladba programu po 1. lednu příštího roku. Začneme také pracovat na nových publicistických formátech. Ale dokumenty nebo hranou formu v příštím roce uvidí diváci takovou, která byla schválena do výroby teď. To, co schválí nová Rada, bude vidět na podzim příštího roku a v roce 2025.

Co se změní v programu?

Televize by měla podstoupit odvahu a nabízet jeden týden v prime timu divákům to nejlepší z toho, co vyrábí kolegové v Evropě či v zámoří.

Slíbil jste také v kandidátském projevu, že škrtnete 20 procent míst ve vedení televize. Poté, co jste představil staronový tým, to tak úplně nevypadá.

Nevypadá to tak proto, že jsem představoval první stupeň řízení. To není celý management České televize. Teprve teď s lidmi z prvního stupně řízení budeme debatovat, jak bude vypadat struktura pod nimi.

Slib 20 procent tedy platí.

To je nepochybně můj záměr.

Ptám se na to i proto, že otázka financování České televize je dlouho na stole. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) nicméně nyní chystá změnu zákona, o které vás měl informovat. Bude to stačit pro chod České televize?

To, co mi prezentovali minulý týden, mi přišlo jako rozumná varianta, která, pokud takto projde Sněmovnou a Senátem, tak je schopna stabilizovat financování České televize.

Takže by to znamenalo, že by se nemusela Česká televize dramaticky uskromňovat?

Před námi je rok 2024. Pokud reforma dopadne, tak v účinnost vejde asi až v roce 2025. Rok 2024 tak pro ČT rozhodně nebude jednoduchý. Budu se nyní snažit debatovat s Radou ČT o drobné změně dlouhodobých plánů. Reálná hodnota výnosu televizních poplatků radikálně padá, a pokud bychom tedy měli dodržet dlouhodobé plány, tak by to v příštím roce znamenalo výrazné omezení výroby pořadů. Museli bychom také výrazně propouštět.

Nebojíte se, že by hnutí ANO mohlo prosadit, že by nebyly žádné koncesionářské poplatky?

Vím, že pan předseda ANO Andrej Babiš něco takového prohlásil. Chybí k tomu ale B. Česká televize je více než z 90 procent financovaná z televizních poplatků. Pokud by došlo k jejich zrušení, tak chybí informace, jakým způsobem by byla média veřejné služby financovaná.

Nejsem si jistá, jestli pan Babiš by chtěl nějaké B, když říká, že veřejnoprávní televize by neměla dostat ani korunu.

A z čeho bychom platili zaměstnance? Z čeho bychom platili naftu a elektřinu? Pokud by se nezměnil povolený prodej reklamy, byly by zrušeny televizní poplatky a nebyli bychom financováni ani výnosem daní, jak se děje například ve Skandinávii, tak nejsme financováni žádným způsobem, což znamená okamžitý zánik

S financováním televize se často skloňují i sportovní vysílací práva, která jsou už dost osekaná. Má divák očekávat, že do toho zasáhnete ještě více?

Rok 2024 bude super sportovní rok. Bude fotbalové Euro, hokejový světový šampionát i olympiáda v Paříži. Práva máme na to vypořádána, řeší se to dlouho dopředu.

Objevilo se ale v médiích, že by se přestala vysílat hokejová extraliga. Je to ve hře, když neprojde novela?

Rovnice je složitější. Jedna věc je objem peněz, které do toho můžeme dát, druhá věc je objem peněz, které od toho očekává sportovní svaz jako výnos za nákup práv. My bychom to tedy sice rádi zprostředkovali, ale objem peněz – například na fotbalovou ligu – je omezený a je to mimo naše možnosti.

A bude mimo možnosti i hokej?

Moje signály jsou, že hokejový svaz má zájem na tom, aby špičková utkání byla zprostředkovávána Českou televizí s kvalitním komentářem.

Jak podle vás vnímají lidé ČT?

To je otázka, která má minimálně dvě různé odpovědi. Když budete hledat odpověď na sociálních sítích, tak budete mít pocit, že ČT je hrozný belzebub, který nic neumí, nic nedělá. A co dělá, to dělá špatně. Druhá odpověď je ta, kterou budete hledat v reálných sociologických výzkumech. Tam zjistíte, že brandy ČT a ČRo jsou v mediálním prostředí vnímány diváky jako dva nejserióznější brandy.

Ta první skupina, jak vy říkáte na sociálních sítí, kritizuje ČT za obsah, za svoji nevyváženost. Nemá pravdu?

To je široká otázka. Odpovím vám, když mi řeknete, kde byste spatřovala nevyváženost.

Namátkou byla kritika za moderátora předvolebních prezidentských debat.

Přesně tak, tam jsem se netajil ani tím, že ve chvíli, kdy tým profesora (Jana) Jiráka doručil Radě ČT analýzu, která kritizovala aspekty předvolebního vysílání, tak v některých aspektech jsem se dokázal s analýzou ztotožnit.

V té analýze stojí, že moderátor Martin Řezníček skákal nejvíce do řeči kandidátům ANO a SPD a mentorsky hodnotil.

Popravdě předvolební superdebata, kde máte devět respondentů a z toho se vám ještě jeden nedostaví a máte ještě dosáhnout vyváženosti, tak to je téměř nezvladatelné disciplína. Ani jiný další špičkový moderátor by si s takovou lapálií příliš zdatně neporadil. Vstup moderátora a četnost vstupu je závislá na tom, do jaké míry se respondent dopouští nepravdivé argumentace či zavádějících výroků. Podle toho hodnotit objektivitu nelze.

To ale právě kritizovala ta analýza. Že skákal kandidátovi ANO a SPD více do řeči.

Potřeboval bych vidět statistiku a okolnosti, ve kterých moderátor respondentovi ve skutečnosti vstupoval. Role moderátora je velmi složitá pozice, myslím, že málokdo třeba z posluchačů tohoto podcastu by si nakonec troufl na tu roli předvolební debaty.

Předseda Tomio Okamura si stěžuje, že nebyl pozvaný do Otázek Václava Moravce. Budete to řešit?

Budu se chtít bavit s dramaturgií publicistických pořadů o tom, jakým způsobem vzniká výběr hostů, zda jsou někteří zváni a odmítají opakovaně či zda někteří cíleně nejsou zváni.

Měl by být tedy pozvaný pan Okamura, pokud k tomu nedochází, jak tvrdí?

Nepochybně ano. Celý náš stát je založený na parlamentní demokracii. Není únosné ignorovat nějakou část politického spektra pro diskusní politické pořady.

Poslední měsíce Českou televizi provází kauza 168 hodin a Reportérů ČT. Budete to řešit?

Struktura pořadu Reportéři je nějakým způsobem, po odchodu Marka Wollnera, stabilizovaná. Takže vím, že od 1. října žádné zemětřesení v Reportérech nenastane, budeme ale hledat nový směr, jakým vést publicistické pořady.

A změny v pořadu 168 hodin budete řešit? Někteří podřízení Nory Fridrichové si pro Deník N stěžovali, že tam byly problémy s komunikací, kterou považovali za ponižující.

Teprve po 1. říjnu budu mít šanci nahlédnout do interních protokolů. S jejím týmem jsem zatím nemluvil, zabýval jsem se Reportéry. Poté, co nahlédnu do protokolů, budu ale s jejím týmem řešit, jestli zůstaly některé věci nedořešené. U pořadu 168 bych si ale uměl představit větší zacílení na žánrovou ukotvenost. Mám pocit, že se tam často přechází z žánru do žánru.

Uškodily tyto kauzy televizi?

Nepochybně.

Pane Součku, točíme se kolem vyváženosti. Dá se interpretovat tak, že pokud je jeden pořad nevyvážený, tak nahradíme vyváženost v jiném pořadu? Nebo musí být každý jednotlivý pořad vyvážený?

Tím se zabývají akademici, kteří studují mediální studia a žurnalistiku. Základní pravidla říkají, že by tam i v rámci jednoho pořadu měly zaznít argumenty protistrany. Úkolem dramaturgie ale také je, aby dostávaly prostor různé pohledy na řešení situace. Domnívám se tedy, že pro dosahování plurality a pestrosti ve vyjádření všech možných pohledů na řešení situací je možné dosahovat při započtení většího počtu pořadů.

Divák ale nedosleduje všechny pořady. Jak si má z toho vzít vyvážený pohled?

Žijeme dlouho v době, kde je trendem „klipovitost“ všeho. I požadavky na úspěšné filmy, které jdou do distribuce, tlačí na to, aby byl příběh co nejsrozumitelnější a na krátké ploše. Když má být ale vyváženosti dosahováno ve vícero pořadech, tak je potom na odpovědnosti diváka, jestli si chce udělat skutečně realistický obrázek. Tím pádem tomu musí věnovat víc času.

Není to ale úděl veřejnoprávní televize, aby měl divák jasný, vyvážený obrázek?

Je to ta nejvyšší ambice. Problémy současného světa jsou ale sofistikované, divák musí být sám schopen kritického myšlení. Musí si uvědomit, že po zhlédnutí dokumentu na jedno téma rozhodně nenabral tolik informací jako akademik, který se tím zabývá celý život. To je problém dnešní doby.