První dojmy: Sirat, nejšílenější a zároveň nejoriginálnější snímek z Cannes se představuje ve Varech

Laxe vybíral představitele většiny hlavních postav na skutečné rave party a je až neuvěřitelné, jak je dokázal vést.

Na jedné z rave party také film začíná. Duněním hudby, vlnícími se nebo jen trhaně pohybujícími se těly se prodírá muž, který sem zjevně nepatří. Luis, kterého hraje slavný španělský herec Sergi López, spolu s asi desetiletým synem chodí od člověka k člověku a všem ukazují fotografii dívky, která o sobě už velmi dlouho nedala vědět.

Ani tam ji však nikdo nezná, a tak se Luis s chlapcem a se psem přidávají k šestičlenné skupině, která míří přes zrádnou poušť na poslední rave party. Ke skupině, s níž nemají pranic společného a která o jejich doprovod vůbec nestojí, se přidávají v naději, že tam otec dceru a chlapec sestru najdou.

Apokalypsa, která postupem jejich cesty nastane, je drsná, místy až nesmyslně krutá a ke konci už bohužel také předvídatelná.

Přesto se filmu rozhodně nedá upřít, že je výtečně natočený. Režisér od začátku do konce vtahuje diváky do dění, kamera nádherně snímá drsnou poušť i okolní krajinu a výkony neherců jsou tak přesvědčivé a působivé, až mrazí.