Článek
„Někdo mi řekl, ať napíšu kubánskému ministerstvu zdravotnictví,“ vzpomínal poté podle týdeníku The Economist. Udělal to a zhruba za týden už do města Crema dorazila více než padesátka kubánských zdravotníků, kteří v tamní polní nemocnici působí dodnes. Místní obyvatelé jim za to projevují náležitou vděčnost děkovnými vzkazy za okny i osobními dopisy. Nejde o ojedinělý případ.
Lékaře sdírají, zlobí se USA
Karibský ostrov, jehož centrálně plánované hospodářství je těžce poznamenané šedesát let trvajícím americkým embargem a kde má průměrná měsíční mzda podle loňského slibu vlády dosahovat v přepočtu zhruba 1100 korun, se uprostřed pandemie covidu-19 stal zemí, která nyní nabízí pomoc i výrazně bohatším státům. Zhruba dvě stovky Kubánců nedávno nastoupily do služby v Jihoafrické republice, lékařskou pomoc od Havany dříve přijalo i Španělsko, Katar či Mexiko.
Španělsko závidí sousednímu Portugalsku. Proč má horší průběh nákazy?
S koronavirovou pandemií vyslala Havana do světa více než dva tisíce dalších lékařů a sester. „V těchto chvílích pracuje 29 465 zdravotníků ve 23 zemích,“ sdělila Právu kubánská ambasáda s tím, že sedm z nich přijalo takovou pomoc od Havany vůbec poprvé.
Do rozvojových zemí Kuba začala vysílat lékaře už v 60. letech minulého století. Ti od té doby pomáhali bojovat s řadou pohrom po celém světě, od eboly v západní Africe přes choleru na Haiti až po následky zemětřesení v Indonésii.
Zatímco některým státům nabízí Kuba pomoc zdarma, od jiných zemí za to dostává peníze či jinou protislužbu – například levnou ropu v případě Venezuely. Kritici v čele se Spojenými státy tvrdí, že režim lékaře zneužívá, protože drtivá většina jejich příjmů připadne kubánskému státu.
Před několika lety například Brazílie za každého takového lékaře platila 3100 amerických dolarů měsíčně (zhruba 77 tisíc korun), z čehož 70 procent inkasovala kubánská vláda, napsal list The New York Times. Podle britského listu The Guardian jde nyní pro Havanu dokonce o vůbec největší zdroj deviz, když takto ze světa každoročně získá zhruba 6,3 miliardy amerických dolarů (zhruba 156,4 miliardy korun). S výpadkem mezinárodní turistiky tento příjem ještě získal na důležitosti.
Brazílie je před kolapsem. A co mám dělat, ptá se prezident
Latinská Amerika odchodu lituje
Po pádu levicových prezidentů kubánští lékaři skončili v Brazílii, Bolívii či Ekvádoru. Jenže teď tam chybějí. „Když odešli, žádní specialisté je nenahradili. Je to jeden z důvodů, proč teď nemůžeme na šíření viru adekvátně zareagovat,“ postěžoval si listu The Washington Post ekvádorský lékař Ricardo Ramírez z těžce zasaženého města Guayaquil. Brazílie už tento týden oznámila, že obnoví licence kubánským zdravotníkům, kteří v zemi zůstali.
Tlak Washingtonu odmítla například bohatá Andorra. „Jsem si vědoma pozice Spojených států, ale jsme suverénní země a můžeme si sami vybírat, s kým budeme spolupracovat,“ řekla listu Diari d’Andorra Maria Ubachová, ministryně zahraničí malého evropského státečku.
