Článek
Jak také Novinky zjistily z dokumentů týkajících se vyšetřování, detektivové se radili o tom, jak se dostat Jiřikovskému na kobylku, i se službou ChatGPT. Od umělé inteligence se chtěli dozvědět něco o fungování tzv. darknetu, kde se měl Jiřikovský pohybovat. Odborníci na umělou inteligenci přitom upozorňují, že informacím od podobných chatbotů nelze plně důvěřovat.
Novinky měly možnost nahlédnout přímo do policejního úředního záznamu, který detektivové sepsali poté, co se s aplikací radili. „Bylo provedeno šetření prostřednictvím ChatuGPT,“ stojí v policejním dokumentu s odkazem na to, že dotazy směřovaly na fungování jednoho z on-line tržišť v „temné“ části internetu.
„Použití tohoto nástroje, známého svou schopností generovat nepřesné, zavádějící či zcela smyšlené informace, představuje fundamentální selhání investigativních postupů. ChatGPT není forenzní nástroj a jeho výstupy nemohou být považované za důkazy v trestním řízení,“ upozornili Jiřikovského obhájci Kárim Titz a Martin Kotrbáček.
Obvinili ho podle tehdy neexistujícího odstavce
Několik týdnů poté detektivové přikročili k razii, při níž zakuklenci vpadli Jiřikovskému do jeho břeclavského domu, ačkoli podle předchozí domluvy měl programátor přijít následujícího dne sám na policejní služebnu k výslechu.
Po Jiřikovského zadržení jej detektivové obvinili z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, lidově řečeno z praní špinavých peněz. Toho se měl dopustit ve dvou obdobích, jednou v roce 2015 a pak na začátku roku 2025, kdy se obvinění kryje s časovým úsekem darování bitcoinů ministerstvu spravedlnosti.
Policisté to rozdělili na dva skutky, oba v trestní sazbě tři až deset let. Jenže podle všeho zapomněli na to, že trestní zákoník se vyvíjí, a tak na čin z roku 2015 použili současnou právní kvalifikaci. To ovšem není možné. Došlo tak k situaci, kdy byl Jiřikovský obviněn podle části trestního zákoníku, která v době údajného zločinu vůbec neexistovala.
Paragraf o praní špinavých peněz měl tehdy jen čtyři odstavce, jak ale Novinky zjistily, policisté ale Jiřikovského obvinili podle odstavce pátého, který se do zákona dostal až v roce 2019. Platí přitom jasná zásada, že nikdo nemůže být obviněn za to, co v době spáchání nebylo trestným činem.
Ani soud si chyby nevšiml
Na tuto zjevnou chybu nepřišel ani brněnský městský soud, který rozhodoval o vazbě, ani odvolací Krajský soud v Brně. Upozornit na to musela až obhajoba. Policisté pak v tichosti chybu opravili, Jiřikovskému tak náhle jak mávnutím kouzelného proutku nehrozilo za první čin deset let vězení, ale jen osm. Chyba přitom mohla hrát roli i při rozhodování o vazbě, kde je hrozící trest jednou z posuzovaných okolností.
Jiřikovský byl v roce 2017 odsouzen na devět let do vězení za zpronevěru a obchod s drogami v souvislosti s jeho působením na darknetovém tržišti Sheep Marketplace. Po podmíněném propuštění domluvil s někdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) miliardový dar v bitcoinech.
Přijetí daru stálo Blažka místo, po sílící kritice sám na post ministra spravedlnosti rezignoval s tím, že žádný zlý úmysl v transakci nebyl. V celé kauze je jediným obviněným pouze Jiřikovský.
