Čína prodala Italům zpět jejich humanitární pomoc, píše týdeník

Pomoc, která do Itálie dorazila, byla oslavována jak na Apeninském poloostrově, tak v Číně. Kritici ale začali následně upozorňovat, že čínská pomoc nebyla až tak pomoc, jako spíš obyčejný obchod.

Něco podobného zažívá i Česká republika, kdy část politiků včetně prezidenta oslavuje dodávky materiálu z Číny jako výraz přátelství a důkaz dobrých vazeb, zatímco část poukazuje na to, že jde o dobře zaplacené zboží.

Podle Spectatoru je to však v případě dodávek do Itálie o něco pikantnější. Zaslaný zdravotnický materiál je údajně zčásti materiálem, který na boj s koronavirem Itálie předtím Číně věnovala. Týdeník se při tom odvolává na vysoce postavený zdroj z administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, jiné zdroje v článku chybějí.

„Předtím než virus zasáhl Evropu, Itálie poslala tuny ochranných pomůcek do Číny, aby Čína mohla ochránit vlastní populaci. A Čína ty pomůcky potom zase poslala zpět do Itálie – ne všechny, některé, a nechala si za to zaplatit,“ uvedl zdroj.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien tvrdí, že jde o „fake news”, jednu z mnoha dezinformací, jejichž cílem je očernit Čínu a pošpinit její obraz. „Jakékoliv neopodstatněné pomluvy jen narušují spolupráci v boji proti koronaviru a jsou nelidské a nemorální,“ uvedl Čao Li-ťien.

Čína bojovala s novým typem koronaviru zejména na začátku roku, nyní se tam situace podle místních úřadů zklidnila. Virus se však mezitím rozšířil téměř do celého světa, v současnosti patří k nejpostiženějším regionům jih Evropy a USA.

Čína se překotně snaží změnit svůj mediální obraz ve světě, aby kvůli tomu, že tamní úřady umlčovaly hlasy varující před nákazou a zaspaly, nevypadala jako hlavní viník pandemie. Naopak se snaží prezentovat se jako světový zachránce.

Země se také ohrazuje proti tomu, aby se o viru mluvilo jako o čínském nebo wuchanském, což často používají zejména představitelé Spojených států.

Řada evropských států nakoupila z Číny v minulých týdnech velké množství zdravotnických pomůcek potřebných v boji proti šíření nákazy, které samy nebyly schopny v krátkém čase vyprodukovat. Řada dodávek však byla problematická, když se ukázalo, že nakoupené zboží je vadné nebo nesplňuje základní parametry.

Španělsko stáhlo 8000 vadných čínských rychlotestů a dalších 50 tisíc už ani nedistribuovalo. Nizozemsko nakoupilo z Číny 1,3 milionů respirátorů třídy FFP2, načež zjistilo, že respirátory špatně těsní a mají vadné filtry. Na 600 tisíc respirátorů pak muselo stáhnout z nemocnic.

V souvislosti s Čínou zaznívají také pochyby, zda poskytované informace o koronaviru skutečně sedí. Stále častěji se objevují hlasy, že data o počtu nakažených a počtu obětí jsou podhodnocená.

Kritici poukazují třeba na to, že mezi nakažené se nepočítají lidé s asymptomatickým průběhem nemoci. Nebo podle svědectví z Wu-chanu, kde bylo epicentrum nákazy, oficiální počty obětí nekorespondují například s počtem uren, které si objednávají místní nemocnice.

„Jsme měsíc pozadu, protože Číňané nesdíleli informace,“ uvedl zdroj týdeníku The Spectator k počátku epidemie. „Je pro svět těžké přijmout i to, že informace, které poskytují nyní, jsou z epidemiologického hlediska správné,“ dodal.

K čínským statistikám se v neděli kriticky vyjádřil i epidemiolog a náměstek českého ministerstva zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV. Informace z Číny označil za „lehce vyfabulované”.

„Začínám si myslet, že data z Číny nebyla úplně korektní,” dodal k informacím o tom, že Čína epidemii zastavila.