Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Cinklý policajt ANO není hlavním ohrožením koalice

V demokratických společnostech hrají vláda a opozice nekonečnou hru na policajty a zloděje. Trochu paradoxně je za zloděje vláda. Ale má to logiku, protože na rozdíl od opozice má v ruce moc a může svými rozhodnutími dobře nebo špatně ovlivnit život milionů lidí. Opozice tedy vládu honí s nasazením všech sil. Jinak tomu není ani v současné české politice.

Foto: Milan Malíček, Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Nejčerstvější případ, se kterým se jako s klackem žene za vládou především ANO, je kauza ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, kterého nahrál propouštěný ředitel Úřadu práce, jenž se možná rád dívá na americké policejní seriály. Už to trvá několik dnů.

V neděli bylo další kolo v televizní Partii. Jurečku zkritizoval poslanec ANO Aleš Juchelka za nabízenou odměnu, pokud odvolaný šéf úřadu Viktor Najmon odejde sám. Považuje to za nestandardní odvolání. Jurečka to odmítl, jednal prý podle zákona, a naopak připomněl Juchelkovi podobné kauzy ANO.

Případ prošetřuje policie a je předčasné dělat závěry, pokud jde o právní stránku věci. Na zákonnost a mravnost Jurečkova postupu jsou ve veřejném prostoru nejrůznější názory na škále od přijetí až po mravokárné odmítání.

Kdyby byl člověk úplně cynický, ilustroval by to známou hláškou z filmu Slavnosti sněženek o álejích. Ale cynismus není namístě, jde o běžný proces, kdy se veřejnost chce vyjádřit ke všemu, co ji zajímá. Takže i ty áleje jsou plné, protože to tak lidi chtějí.

Tento pohled však může vyvolat dojem, že kauza Jurečka může ohrozit pozici vlády. To by mohla, kdyby proti ní stála opozice, která by byla pro příznivce koaličních stran alespoň v něčem přijatelná. Jenže pevným přesvědčením voličů pětikoalice založeným na mnohaleté praxi je, že tento opoziční policajt je cinklý. Ostatně to řekl i sám Jurečka, když připomněl stejné chování Andreje Babiše v době, kdy byl premiérem.

Jinými slovy zdrhnout k opozici, kterou koaliční volič považuje za odpad české politiky, jen proto, že Jurečka zopakoval postup, který uplatnil předtím Babiš a bůhvíkolik dalších šéfů, by bylo pro drtivou většinu příznivců vlády ničím neomluvitelné šílenství. Takže je koalice za vodou? Právě že ne. Jen se její budoucí stabilita nahlodává odjinud.

Uvedu zatím jen nejvýraznější příklad.

Kdyby v ODS vydrželi se stejnou aktivitou do dalších voleb Pavel Blažek, Marek Benda, Jan Skopeček, Alexandr Vondra či Jan Zahradil, lze s velkou pravděpodobností říci, že by odradili nemálo voličů. Není náhoda, že tyto a typově blízké politiky vzývá jako spojence ANO při budování Česka à la Orbánovo Maďarsko Babišův Karel Havlíček.

Reklama

Výběr článků

Načítám