Mobilní aplikace doktora nenahradí, zdravotní stav ale dokážou sledovat dobře

Chytrý telefon a šedesát sekund vašeho času. To je vše, co dnes potřebujete ke kontrole klíčových zdravotních ukazatelů. Včetně těch, které by vám jinak změřili jen v ordinaci doktora.

„Aplikace Attune Health byla postavená se záměrem bezkontaktního měření biomarkerů, a to krevního tlaku, saturace kyslíku, která byla důležitá například v době covidu, úrovně hemoglobinu a úrovně hladiny stresu,“ vysvětluje Juraj Kočár ze společnosti Somavedic Technologies, která software vyvinula.

Stačí v mobilu otevřít aplikaci, na obličej namířit přední kameru a program za minutu poskytne naměřené hodnoty i celkové „wellness skóre“, tedy hodnocení, jak na tom aktuálně uživatel je.

Součástí přehledu jsou také doporučení, co dělat, aby bylo příště skóre, a tedy celkový zdravotní stav, lepší.

„A když několikrát po sobě vidíme zvýšení nebo snížení hladiny, určitě radíme lidem, aby už navštívili doktora,“ říká Kočár.

Přesnost měření má být 90 až 95 procent. Pokročilé algoritmy umělé inteligence porovnávají odražené povrchové světlo od pokožky a to, které se dostane přes pokožku ke tkáním a žilkám.

Podle Kočára jde o technologii, která se v medicíně využívá téměř deset let, jejich aplikace však umí pracovat bezkontaktně.

„Já mám také chytré hodinky i prsten, kde si tyto věci měřím, ale je hodně lidí, kteří neradi kupují další hardware, nebo ho neradi nosí na ruce. Mobil už má dnes u sebe každý,“ vysvětluje jejich přístup.

„Podobná technologie už existuje v Kanadě, ale zaměřuje se na trochu jiné biomarkery. My jsme určitě první, kteří takto umí měřit hemoglobin,“ dodává.

Ideální je podle něj zapnout aplikaci dvakrát denně. „Ráno, když vstaneme, tedy předtím, než si dáme kávu, a předtím, než něco děláme, protože v tuto dobu je naše tělo nejvíc zregenerované a mělo by být v nejoptimálnějším stavu. A potom se můžeme měřit znovu například večer, když přijdeme z práce,“ navrhuje, které dvě hodnoty porovnávat.

Technologie je určena jak jednotlivcům, tak firmám. „Je například pro pojišťovny, telemedicínu anebo k integraci do korporátních wellness programů na měření úrovně stresu zaměstnanců,“ vyjmenovává Kočár. Může být prý i dobrým nástrojem ke zlepšení pracovního prostředí a zamezení syndromu vyhoření.

Na prevenci je rovněž zaměřený český start-up Macromo. Jeho mobilní aplikace si klade za cíl zlepšovat zdravotní stav lidí. Funguje jako osobní zdravotní rádce v kapse. Uživatele upozorňuje na možné zdravotní riziko a navrhuje řešení dříve, než je potřeba vyhledat odbornou pomoc.

Pracuje s řadou medicínských informací, které o svém zdraví daný uživatel má, třeba z předchozích lékařských i komerčních testů nebo dotazníků o životním stylu, fyzické aktivitě a stravování.

Řadu základních testů, s jejichž výsledky může aplikace pracovat, nabízí i sám start-up – základem jsou genetické testy a krevní rozbory, novinkou je vyhodnocování hladiny kortizolu (stresového hormonu) v průběhu dne.

„Funguje to jednoduše. Objednáte si test, domů vám přijde odběrová sada, odeberete si vzorek slin pro test DNA nebo vzorek krve z vpichu do prstu. Vzorky se následně posílají do laboratoře, ta je vyhodnotí a posílá nám data. My je zpracujeme a snažíme se je představit lidem ve srozumitelné a přístupné formě,“ popisuje produktová specialistka a bioložka Viktoria Vele.

„Člověk získává obecně obrovské množství zdravotních dat z různých zdrojů, ale mají vždy největší hodnotu, pokud jsou daná do kontextu. My vyvíjíme deeptech založený na umělé inteligenci, který je schopný je interpretovat a dávat vzájemně do kontextu. V tom jsme noví,“ vysvětluje.

V současnosti podle start-upu neexistují podobná řešení, která by data ze všech dostupných zdrojů dokázala sjednotit. Zapojit do nich plánují i informace získané z chytrých hodinek a dalších fitness trackerů.

Jak říká Vele, start-up cílí na „zdravé lidi, aby se nestali nemocnými“ a snaží se je motivovat, aby „na svém zdraví pracovali a zajímali se o něj, dokud ho mají“.

„Aplikace vás upozorní ne v době, kdy už jste překročili hranici a jste ve špatné oblasti. Upozorní vás, že se pohybujete směrem, který na základně vašich zdravotních informací nemusí být pozitivní a mohl by vést k rozvoji nějakého onemocnění,“ uvádí.

Jejich technologie komplexního bioinformatického zpracování dat by v budoucnu mohla posloužit i ve zdravotnictví.

„Může to pomoci třeba praktickému lékaři, který má na stole obrovský štos papírů a nemá čas ani kapacitu si je všechny pokaždé projít a všechno si z nich zapamatovat. Software vyhodnotí, kde jsou nejvíc relevantní body průniku mezi jednotlivými zdravotními daty. Člověku-lékaři to obrovsky pomůže, třeba rychleji stanovit diagnózu,“ vidí využití Vele.