Dospívající tráví s mobilem průměrně přes čtyři hodiny denně, ukázal výzkum

„IRTIS App zaznamenávala každou aplikaci, která byla aktivní na popředí telefonu při zapnutém mobilním telefonu, jako například Instagram, Facebook, YouTube, Chrome či Spotify. To znamená, že pokud měli mladiství otevřených více aplikací najednou, naše aplikace vždy zaznamenala údaje o té, kterou zrovna aktivně používali,“ vysvětlila Michaela Lebedíková z institutu IRTIS, výzkumného pracoviště Masarykovy univerzity, které se zabývá interdisciplinárním výzkumem internetu a společnosti.

Report je dostupný na webu univerzity. Aplikaci měli účastníci studie nainstalovanou mezi květnem 2021 a červnem 2022.

Sledovaná skupina trávila používáním svého chytrého telefonu v průměru čtyři hodiny a 11 minut denně. Obrazovku telefonu dospívající zapínali v průměru 78krát denně. Nejvíce času trávili na sociálních sítích – v průměru 74 minut denně. Nejpoužívanějšími sítěmi byly Instagram, TikTok, Snapchat, Facebook a Twitter. Téměř hodinu denně trávili se zábavními aplikacemi, jako jsou YouTube, Netflix či Spotify. Z komunikačních aplikací používali adolescenti nejvíce Facebook Messenger, WhatsApp a Discord.

„Skutečnost, že dospívající používají chytré telefony ve velké míře pro zábavu a komunikaci s dalšími lidmi ve volném čase, není sama o sobě znepokojivá. Konzumace mediálního obsahu za účelem zábavy je zdrojem pozitivních prožitků a může vést k subjektivnímu pocitu zlepšení životní pohody. Domníváme se, že ani zjištěnou dobu strávenou na telefonu není možné označit automaticky za rizikovou,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu David Šmahel.

Vždy záleží spíše na tom, co přesně adolescent s telefonem dělá. Důležité je také to, zda čas na telefonu nevytlačuje jiné aktivity, které jsou pro životní pohodu důležité jako například pohyb nebo spánek. Dospívající by měli spát osm až deset hodin denně, večerní používání mobilu a sociálních sítí jim však ze spánku „ukrajuje“. „V tomto ohledu je důležitá role rodičů a stanovení pravidel pro večerní používání telefonu, především u mladších dospívajících,“ míní Šmahel.

Používání sociálních sítí s sebou obecně může nést jak rizika, tak pozitiva. „Adolescenti je mohou používat pro aktivní zapojení do smysluplných, nebo dokonce podpůrných interakcí s vrstevníky a s blízkými, ale také pro pasivní prohlížení zábavního obsahu, který je uživateli předkládán tak, aby udržel jeho pozornost po co nejdelší dobu. Rodiče by se měli bavit s dospívajícími o tom, co dělají na telefonech, případně se i spolu s nimi dívat, jaké obsahy sledují,“ řekl Šmahel.