Hybridní válka v plném proudu. Ukrajina rekrutuje hackery ve velkém

Na hackerských fórech se začala objevovat výzva k „ochraně kybernetického prostoru Ukrajiny“ už ve čtvrtek ráno, krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil ozbrojeným silám útok na svého západního souseda.

První příspěvek zveřejnil bezpečnostní expert Jegor Aušev, který tak podle vlastních slov učinil „na základě žádosti jednoho z vysokých úředníků ministerstva obrany“. To agentuře následně potvrdil také druhý zdroj, který je do projektu kybernetické obrany země zapojen.

Ukrajina tedy ve velkém rekrutuje hackery a odborníky na kybernetickou bezpečnost, aby mohla lépe čelit ruské agresi také ve světě jedniček a nul.

Aušev ve čtvrtek večer prohlásil, že jen během prvního dne mu přišla stovka nabídek na spolupráci, a to nejen z Ukrajiny, ale také ze zahraničí. Před zapojením do programu se budou jednotlivé žádosti posuzovat, aby se vyloučila přítomnost ruských agentů.

V dalším kroku budou zájemci rozděleni do dvou skupin – do obranné a útočné jednotky. Ta první bude mít na starosti ochranu kritické infrastruktury Ukrajiny. Proti tomu ofenzivní skupina bude přímo spolupracovat s ukrajinskou armádou a bude provádět kyberšpionážní operace.

Antivirová společnost Eset ve čtvrtek upozornila, že stovky zařízení na Ukrajině byly napadeny těsně před vpádem ruských vojáků do země destruktivním virem nazývaným HermeticWiper. Zda byl virus šířen z Ruska, však bezpečnostní experti zatím nezjistili.

„První vzorky jsme zachytili ve středu 23. února v 16:52 místního času. Z analýzy malwaru vyplynulo, že vznikl již 28. prosince 2021, z čehož lze vyvodit, že útok byl připravován poslední dva měsíce,“ prohlásil Michal Cebák, bezpečnostní analytik Esetu.

Jedná se o nezvaného návštěvníka typu data wiper, který maže uživatelská data. Poprvé ho bezpečnostní experti zachytili na Ukrajině ve středu. Podle prvních dat Esetu byl tento malware nainstalován na stovkách zařízení v zemi.

V posledních týdnech čelily ukrajinské úřady a instituce také DDoS útokům, které vyřadily z provozu weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí či některých bank. Původ kyberútoku na Ukrajinu zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně uvedli, že za těmito útoky stojí Moskva. A to ještě předtím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu.