Změny v penzijku: stát přispěje až od úložky 500 Kč

„Zákon sleduje dva propojené cíle – nabídnout občanům širší a atraktivnější možnosti státem podporovaných produktů spoření na stáří a zároveň jejich úspory zapojit do rozvoje českého kapitálového trhu,“ shrnul dříve cíl změn ve třetím penzijním pilíři ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Za vloženou pětistovku dostane účastník od státu stokorunu, pokud by spořil méně, nedostane nic. Dál bude státní příspěvek lineární a bude představovat pětinu příspěvku účastníka.

Takže při měsíční úložce 600 korun stát přispěje 120 Kč, při uložených 900 korunách pošle 180 Kč. To ovšem bude méně než teď, kdy lidé v těchto případech dostávají 150, respektive 210 korun.

Příspěvky budou vyšší než ty aktuální až při úložkách od 1700 korun. Tehdy stát přispěje 340 korunami namísto nynějšími 230 Kč.

Státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření ale už nebudou od července dostávat spořící důchodci. Senátor Michael Canov (Starostové a nezávislí) včera neuspěl s pozměňovacím návrhem, aby příspěvek dál dostávali alespoň lidé, kterým byl důchod přiznán, ale nepobírají ho a nadále pracují.

O státní příspěvek může podle penzijních společností přijít až milion lidí. Zhruba čtvrt milionu z nich navíc hrozí, že uváznou v pasti: sice mohou nevýhodný systém opustit, jenže tím přijdou o všechny přiznané státní příspěvky, tedy i tisíce korun. Část z nich by dokonce mohla přijít o celou úsporu.

Háček je v podmínkách pro jednorázové vyrovnání z penzijního spoření. Vedle dosažení věku 60 let je to minimálně pět let spoření.

„Právě tuto podmínku nebude k 1. červenci splňovat čtvrt milionu penzistů. Takže pokud budou chtít systém opustit, dostanou jen takzvané odbytné – stát jim sebere všechny státní příspěvky, které jim za dobu jejich spoření poslal,“ varoval prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop. Navíc by tito lidé museli vracet případné daňové úlevy.

Důležité tedy je pohlídat si splnění jmenovaných podmínek, eventuálně si dobře spočítat, zda se vyplatí odejít předčasně.

Podle šéfa státní kasy Stanjury je ovšem hlavním bodem novely nová daňově zvýhodněná forma spoření na stáří – dlouhodobý investiční produkt. Podle záměru vlády má podpořit spoření na stáří formou investic.

V tomto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínkou pro zvýhodnění je možnost čerpání nejdříve po deseti letech a klientovi bude nejméně 60 let.

Zákonodárci vložili do zákona také takzvané pojištění dlouhodobé péče. Odpovídající pojistnou událostí má být závislost pojistníka nebo jeho osoby blízké na pomoci jiného člověka při zvládání základních životních potřeb z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Pojistné bude moci odečíst od základu daně z příjmů až do částky 48 000 korun ročně.

Součástí novely je i přílepek, že lidé s hypotékou by měli bankám při jejím předčasném splacení zaplatit až čtvrt procenta z nesplacené jistiny za každý započatý rok zbývajícího období do konce fixace úrokové sazby.

Celkově tato částka nebude smět překročit jedno procento. To může dělat tisíce, i desetitisíce korun. Nyní by si banky měly účtovat jen poplatek za administrativní náklady v řádu stovek.

Senátoři nepřijali pozměňovací návrh Lukáše Wagenknechta (SEN 21 a piráti) a Hany Kordové Marvanové (klub ODS a TOP 09), kteří chtěli od úpravy poplatků za předčasné splacení upustit.

Vláda původně navrhla, aby klienti platili dvě procenta z nesplacené jistiny. Zákonodárci však nakonec výši sankce snížili a rozhodli, že nové pravidlo se použije až u nových smluv anebo u existujících smluv při novém zafixování úrokové sazby.

Předloha rovněž umožňuje splatit zbytek hypotéky bez sankce při rozvodu a vypořádání společného jmění manželů. Zachovává také dosavadní právo každý rok splatit 25 procent původní jistiny úvěru zdarma za jakýchkoliv podmínek. Normu ještě musí podepsat prezident.