Nejvíce rostly mzdy vedoucím úředníkům a masérům

Na dalších místech se z tohoto hlediska umístili odhadci a zbožíznalci, jimž mzda meziročně vzrostla o 15,11 procenta na 84 884 korun, a revizoři v osobní dopravě, u kterých výdělky stouply o 15,10 procenta.

Naopak nejvíce v soukromém sektoru klesly průměrné výdělky jinak dobře placeným pilotům, o 29 397 korun, a to ze 160 823 na 131 426 Kč.

Trochu jiný obraz ale poskytne porovnání z hlediska nominálního růstu či poklesu průměrné mzdy. Tam na tom byly nejlépe vedoucí pracovníci v energetice. Nárůst u nich byl ze 117 327 na 134 175 korun. Tedy o 16 848 korun. Za nimi s nárůstem o 13 310 na 147 933 byli řídící pracovníci v pojišťovnictví. Nejhůře na tom pak opět byli piloti.

Ve státním a veřejném sektoru rostly výdělky převážně vedoucím pracovníkům. Nejvíce to bylo v oblasti personalistiky. U řídících zaměstnanců v oblasti zaměstnanosti to bylo z 53 545 na 63 574 Kč. To je růst o 10 029 Kč, tedy o 18,73 procenta.

Za nimi následovali s nárůstem z 96 504 na 112 209 Kč personální ředitelé. U nich navýšení činilo 16,27 procenta. Pak byli vedoucí sekretariátů na ministerstvech a daňoví úředníci.

Naopak pokles zaznamenali výkopoví dělníci, o více než čtyři procenta na 27 976 korun. Za nimi byly staniční sestry v oblasti porodnictví. Pokles byl 0 1,77 procenta na 66 155 Kč.

Nominálně mzdy rostly personálním ředitelům, o 15 704 korun. Staniční sestry v porodnicích si pohoršily o 1193 korun.

„Průměrný hrubý měsíční plat dosáhl ve veřejné sféře 45 406 korun, a zvýšil se tak o 5,3 procenta,“ uvedlo v materiálech ministerstvo. V soukromé sféře průměrná mzda celkově vzrostla 0 7,5 procenta na 45 136 Kč.

Ministerstvo v pondělí také zveřejnilo údaje o vývoji nezaměstnanosti v září. Úřad práce na jeho konci evidoval 263 020 nezaměstnaných, což je o 2217 více než v srpnu a o 6640 více než loni.

„Podíl nezaměstnaných osob se nezměnil, ke konci září činil 3,6 procenta,“ uvedla mluvčí úřadu Kateřina Beránková. Volných míst bylo téměř 282 tisíc.