Průzkum: Mzdy průměrně rostou o šest až osm procent

Inflace se přitom v srpnu pohybovala nad nominálním nárůstem uváděným agenturou. Pokles reálných mezd, tedy toho, co si lze za výdělek koupit, se tak zastavil, uvedl i přesto ředitel agentury Martin Malo. Podobné očekávání mají i někteří další ekonomové.

„Předpokládáme, že ve třetím čtvrtletí dojde k poklesu reálné mzdy o 0,2 procenta. To znamená, že se jedná víceméně o stabilizaci,“ řekl Novinkám hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Ve čtvrtém čtvrtletí podle něj opět mírně inflace poroste, takže reálné mzdy růst nezačnou. To očekává až v příštím roce.

„V letošním druhém pololetí by se měl pokles reálné mzdy zastavit. Čekat lze zhruba meziroční stagnaci anebo i nepatrný meziroční růst reálné mzdy,“ uvedl pak i Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Do konce roku se dá očekávat další mzdový progres. „A to zejména tam, kde je největší boj o lidi a kde by kvůli nedostatku pracovníků mohly firmy přijít o zakázky. Výjimkou bude snad jen IT, kde se již pomalu naráží na pomyslný mzdový strop,“ řekl Martin Malo s tím že čím mladší zaměstnanec, tím složitější pro něj je říct si o zvýšení mzdy.

I když v některých oborech podle agentury zaměstnavatelé dočasně pozastavili nové nábory a vyčkávají s nimi až na poslední čtvrtletí tohoto roku a začátek roku příštího, hlad po uchazečích trvá, a to jak v případě dělnických, tak i kvalifikovaných pozic. „Vliv na to má i složitý a zdlouhavý přeshraniční nábor ze zemí mimo Evropskou unii a naprosto nevyhovující pravidla ekonomické migrace,“ míní Malo.

Vývoj do budoucna bude i nadále ovlivňovat pokračující ekonomická krize, zanedbatelný ekonomický růst a některé součásti úsporného balíčku. Z pohledu nákladů na zaměstnance to bude zejména omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Právě kvůli tomu totiž podstatná většina zaměstnavatelů bude muset přistoupit ke snížení míry poskytovaných benefitů, což bude ovšem provázet celá řada komplikací – od vyššího tlaku na zvýšení mezd přes nespokojenost zaměstnanců až po vyšší fluktuaci.

„Z perspektivy zaměstnanců to bude znamenat snížení životního standardu, což může mít vliv i na jejich pracovní angažovanost, výkon a v neposlední řadě zdraví,“ varuje agentura.

Průzkum sledoval finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech a třinácti regionech. Konal se v třetím čtvrtletí letošního roku. Data vycházejí zejména z nástupních mezd uchazečů.