Hlavní obsah

Státy EU se neshodly na reformě trhu s elektřinou. Střetly se kvůli uhlí

19. 6. 2023, 19:02 – Lucemburk • Aktualizováno 19. 6. 2023, 19:57

Členské země Evropské unie se v pondělí napoprvé neshodly na reformě trhu s energiemi, která má předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny. Unijním ministrům energetiky se nepodařilo překonat rozdíly v názorech na podporu uhelných elektráren či na možnosti regulovat ceny.

Foto: Olivier Matthys , ČTK/AP

Jednací síň Evropské rady v Lucemburku. Ilustrační foto

Článek

Skupina zemí včetně Německa a Itálie se podle diplomatických zdrojů ČTK po více než osmihodinovém jednání postavila proti návrhu, k jehož doladění by se tento pátek měli vrátit velvyslanci členských zemí. Pokud se státům na druhý pokus dohoda podaří, budou ve druhé polovině roku o konečné podobě pravidel vyjednávat s poslanci Evropského parlamentu.

Evropská komise (EK) v březnu v reakci na loňskou energetickou krizi přišla s návrhem úprav fungování energetického trhu. Část zejména jihoevropských zemí požadovala zásadní reformu včetně oddělení cen plynu a elektřiny, po tlaku skupiny států v čele s Německem však změny nebudou tak výrazné.

Pevná cena elektřiny

Návrh, který mají ministři na stole, počítá s povinným rozšířením nabídky kontraktů pro domácnosti i firmy zaručující i smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Na trhu by se měl zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Vedle dlouhodobých kontraktů mají důležitou roli sehrát i takzvané rozdílové smlouvy při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Ty mají zaručit pevné ceny elektřiny a také částečně snížit vliv ceny plynu na jejich tvorbu.

Na trhu s energiemi se stávají hitem měsíční fixace

(Ne)Vstřícnost k uhlí

Výraznější problém byl podle diplomatů u dočasné podpory uhelných elektráren, které mají zemím s nedostatkem výroby z jaderných či obnovitelných zdrojů zaručit nouzovou kapacitu výroby energie a předejít výpadkům jejích dodávek pro spotřebitele. Návrh švédského předsednictví, který vyšel vstříc zejména Polsku značně závislému na uhlí, se nelíbil řadě členských zemí prosazujících podporu výhradně pro bezemisní zdroje energie.

Zástupci Německa, Rakouska nebo Španělska před jednáním dávali najevo, že se nehodlají se vstřícností k uhlí smířit. Například německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck prohlásil, že je v rozporu s klimatickými cíli EU.

„Pokud mají některé země pocit, že tahle výjimka pomůže k zajištění jejich energetické bezpečnosti, tak tomu rozumím,“ řekl naproti tomu novinářům český ministr průmyslu Jozef Síkela. Dohoda podle něj přinese stabilní ceny i pro domácnosti a firmy v Česku, které s jejím uzavřením v navržené podobě nemělo problém.

Habeck střemhlav. Ministrův sešup podemílá zelenou revoluci

Spor o možnost regulovat ceny

V cestě však vedle uhelných elektráren stál i spor o možnost regulovat ceny v případě jejich výrazného nárůstu. Zástupci vlád se nedohodli na podmínkách, za kterých by členské země mohly k omezení cen sáhnout, aniž by musely v rámci pravidel pro státní podporu žádat o svolení Evropskou komisi. Proti návrhu se nakonec vedle Německa a Itálie postavily ještě Rakousko, Belgie a Maďarsko, které měly dostatečnou váhu k jeho zablokování.

K reformě se koncem týdne vrátí velvyslanci členských států, kteří by podle diplomatů mohli dojednat kompromisní text bez nutnosti svolávat další ministerské jednání. Definitivní podobu pravidel určí až vyjednávání s europoslanci, které by podle optimistických scénářů mohlo být hotové do konce roku.

Energie za pár týdnů zlevnily o tisíce korun ročně

Reklama

Výběr článků