Ekonom Pavel Tuleja: Stát by měl pomoci především lidem, ne soukromé firmě

Co mohou znamenat současné problémy hutě Liberty Ostrava pro stabilitu Ostravy, případně ostravského regionu?

Pokud se ptáte na stabilitu Ostravy, respektive ostravské aglomerace, tak jsem přesvědčen o tom, že nebude nijak výrazně narušena. A to i přesto, že společnost Liberty Ostrava mohu s jejími šesti tisíci zaměstnanci označit za významného regionálního zaměstnavatele.

Pokud by společnost ukončila činnost, určitě by se to ale dotklo mnohem více lidí. Dá se odhadnout kolika?

To se velmi těžko odhaduje. Je totiž otázka, kolik ze zaměstnanců Liberty by bylo při případném faktickém ukončení činnosti skutečně propuštěno a kolik z nich by ve firmě i nadále pracovalo a podílelo se na postupném uzavírání hutě. Současně s tím je zapotřebí také připomenut, že pro společnost pracuje celá řada dodavatelských firem – a osobně si netroufám odhadnout, jak by se ukončení jejich spolupráce s Liberty projevilo v jejich schopnosti udržet si své zaměstnance. Mohu vycházet jen z obecných odhadů, které hovoří o tom, že krach společnosti Liberty by mohl zasáhnout až 20 tisíc zaměstnanců. Odhadnout, kolik z nich by ale fakticky přišlo o práci, jde dle mého názoru jen velmi obtížně. Proto bych uvedení jakéhokoliv konkrétního čísla považoval za krajně nezodpovědné.

Jak moc velký problém by to mohl být a dal by se přirovnat k něčemu z minulosti?

Tím nejvýraznějším problémem bude problém sociální, neboť část stávajících zaměstnanců společnosti a jejích dodavatelských firem s velkou pravděpodobností přijde o práci, přičemž zejména u těch, kteří se blíží důchodovému věku, hrozí nebezpečí, že budou novou práci hledat velmi obtížně. Na druhé straně je však zapotřebí připomenout, že v současné době je míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji na poměrně nízké úrovni, když dosahuje pěti procent, počet volných pracovních míst se v kraji pohybuje na úrovni dvanácti tisíc a na úřadu práce je zaregistrováno zhruba 40 tisíc nezaměstnaných. Ačkoliv se mohou tato čísla jevit jako poměrně vysoká, dá se říci, že z pohledu ekonoma nemohu tento stav označit za nijak tragický. Jsem přesvědčen o tom, že větší část z těch, kteří by v souvislosti s případným krachem Liberty přišli o práci, by tak měla být schopna najít si na trhu práci novou.

Měl by se, a případně jak, v této záležitosti angažovat stát?

Stát by měl pomoci především lidem, kteří v důsledku ukončení výrobní činnosti přijdou o práci, ale v žádném případě by neměl pomáhat soukromému subjektu, jehož management nebyl schopen reagovat na negativní signály, které se už delší dobu u této společnosti objevovaly, a nebyl ani schopen vyjednat se společností Tameh smlouvu, která by nebyla pro společnost Liberty tak nevýhodná, jako je ta stávající.

Neukazují problémy ostravské hutě na to, že těžký průmysl, který byl vždy hlavním průmyslovým pilířem kdysi Severomoravského a pak Moravskoslezského kraje, definitivně končí?

To v každém případě. Dle mého názoru nemůže být budoucnost ekonomiky Moravskoslezského kraje vystavěna na produkci těžkého průmyslu. Tuto myšlenku musíme jednou provždy zavrhnout. Budoucnost regionu vidím především v produkci v oblasti terciárního sektoru, a to zejména u odvětví realizujících výstupy s vyšší přidanou hodnotou, v nichž hrají významnou roli středně velké a malé firmy. Jsem také přesvědčen o tom, že pouze tato změna, či chcete-li ekonomická transformace, může nastartovat dlouhodobý ekonomický růst a budoucí prosperitu tohoto regionu.

Nemohou problémy ostravské hutě a její případný krach spustit lavinu pádu dalších firem v regionu?

Tohoto vývoje bych se v žádném případě neobával.

Jaký by měl být postup, aby řešení potíží Liberty Ostrava bylo co nejméně bolestné pro zaměstnance, město, region i stát?

Dle mého názoru žádný takovýto speciální postup neexistuje. Propuštění zaměstnanci mohou využít možností, které jim nabízí stávající sociální systém, a tím zmírnit dopady případné ztráty zaměstnání. V této oblasti si dovedu představit, že pro tuto skupinu obyvatel budou připraveny nové, účelově zaměřené sociální programy, které jim pomohou například s jejich rekvalifikací. Co se týče města a regionu, tak jsem přesvědčen o tom, že jejich představitelé mají jasnou představu, kam by město i kraj měly směřovat, a mají připraveny konkrétní strategické kroky. Takže by bylo dobré se těchto cílů držet a získávat na jejich realizaci dodatečné zdroje z národních a zejména evropských podpůrných programů.

Jak dlouho se může taková firma, jako je Liberty Ostrava, uzdravovat? A lze to v této fázi vůbec?

Vyjdu-li z informací, které mám k dispozici, pak v posledních dnech nabývám přesvědčení o tom, že v této fázi bude uzdravení společnosti Liberty jen velmi obtížné, s tím, že bych se v této oblasti velmi rád mýlil.