Hlavní obsah

Výhled počasí na zimu nepotěší. Obnovitelné zdroje si moc neškrtnou

11. 10. 2022, 18:34

Nadcházející zima, která evropský kontinent zastihne uprostřed energetické krize, by podle prvotních poznatků meteorologů měla být spíše chladnější, tedy minimálně její začátek. Počasí navíc zřejmě nebude příznivé pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, protože má přinést méně větru i srážek. V rozhovoru pro list Financial Times to nastínila ředitelka Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) Florence Rabierová.

Foto: Drahoslav Ramík, ČTK

Větrná elektrárna v Lipné na Olomoucku. Ilustrační foto

Článek

ECMWF je mezinárodní sdružení evropských meteorologických služeb zabývající se vývojem a přípravou střednědobé předpovědi počasí pro Evropu. Jeho předpovědní model vedle amerického modelu GFS využívají i meteorologové v České republice.

Prvotní data pro listopad a prosinec uvádějí déle trvající období vysokého tlaku vzduchu nad západem Evropy. To se pravděpodobně projeví nízkými teplotami a nedostatkem větru a srážek, uvedla Rabierová.

Málo energie z větru a vody

Taková předpověď, která vychází nejen z údajů ECMWF, ale i několika dalších systémů předpovědi počasí ve Velké Británii, USA, Francii a Japonsku, představuje potenciální komplikaci pro boj s vysokými náklady za energie v důsledku masivního omezení dovozu plynu z Ruska.

„Méně větru pro větrné elektrárny a méně srážek pro vodní elektrárny může znamenat problém,“ řekla Rabierová listu Financial Times. V České republice navíc vysoký tlak v zimním období často znamená také inverzi. To znemožňuje i výrobu elektřiny ze solárních panelů, které už tak mají v této době minimální výkonnost.

Europoslanci podpořili zvýšení podílu obnovitelné energie na 45 procent

Ekonomika

Evropská unie se zavázala, že se do roku 2027 oprostí od ruského plynu tím, že se bude energii snažit získávat z obnovitelných zdrojů a usilovat o dohody o dodávkách plynu s jinými zeměmi, zejména ve zkapalněné formě (LNG). Dovoz plynu z Ruska do Evropské unie již klesl z přibližně dvou pětin celkových dodávek před vpádem na Ukrajinu na současných zhruba 9 procent.

La Niña

V krátkodobém výhledu může Evropa podle Rabierové očekávat mírnější, vlhčí a větrnější počasí, které bude ovlivněno pozůstatky nedávných hurikánů v Atlantském oceánu. Postupem času se ale bude ke slovu dostávat jev zvaný La Niña, během kterého se ochlazuje voda v Tichém oceánu, což má vliv na proudění větru a srážky. Jde o opak známějšího jevu El Niño, který je spojen naopak s pásem teplejší vody v rovníkovém Pacifiku.

„Klimatický fenomén La Niña začal v září 2020 a počasí v mnoha částech světa ovlivňuje už tři roky po sobě, což je ve 21. století poprvé,“ komentovala výhled meteoroložka Dagmar Honsová.

„Tento oceánský jev je propojen s atmosférou, má dopady na počasí na mnoha místech světa. Nejvýraznější vliv je pravděpodobný v Americe – studená zima v Kanadě, teplá a suchá zima na jihu severní Ameriky. Hrozí časté deště a následně povodně na severovýchodě Austrálie a v Indonésii,“ přiblížila Honsová.

Ve třetím čtvrtletí meziročně klesla v ČR spotřeba plynu o pětinu

Ekonomika

Jednoznačné dopady jevů El Niño a La Niña, souhrnně označovaných jako Jižní oscilace (ENSO), podle ní nelze tak snadno prokázat. „Na sníh byla bohatá zima v době panování jevu La Niña například v letech 2020 a 2010, naopak velmi mírné zimy panovaly v letech 1998 a 2000,“ připomněla.

Oslabení polárního víru

V jedné věci ale podle ní La Niňa počasí v Evropě negativně ovlivnit může, a to vyvoláním tzv. stratosférického oteplování, jež mívá za následek oslabení polárního víru.

„Předpověď ECMWF ukazuje snížení síly stratosférických větrů koncem podzimu a začátkem zimy, což je signál pro oslabení polárního víru. Což by znamenalo lepší zprávy pro milovníky pravého zimního počasí,“ uvedla Honsová.

Foto: Profimedia.cz

Schéma atmosférického proudění: rozpad polárního vortexu (bílé šipky) nad Arktidou. Jet stream (světle modré šipky) poté, co zeslábl, se přesunul na jih kvůli nízkému tlaku (červené šipky). Na obrázku to přináší sníh na sever Evropy a severovýchod USA.

Polární vír je proudění, které v zimním období krouží nad severní polokoulí od západu k východu a „zamyká“ arktický vzduch v oblastech nad polárním kruhem. Když je polární vír oslaben, začíná meandrovat a ledový vzduch z Arktidy tak dostává možnost „vylévat“ se do jižnějších oblastí Evropy a přinášet mrazivé teploty.

Za řádění větru může splašený polární vortex

Věda a školy

Honsová ale připomíná, že na otázky na charakter počasí během sezony, která ještě ani nezačala, nelze dát zatím uspokojivou odpověď.

„I historický pohled do zim 21. století dokazuje, jak proměnlivé počasí v zimě jsme v posledních letech měli – zimy jak bohaté na sníh, tak letní, nebo s převládajícím inverzním počasím, nebo naopak zimu s aprílovým počasím, kdy se střídalo ochlazení a oteplení,“ upozorňuje meteoroložka.

Zjednodušená charakteristika uplynulých zim podle záznamů Dagmar Honsové
2004/2005 rekordní množství sněhu na horách v únoru
2005/2006 dlouhá a na sníh bohatá zima
2006/2007 letní zima
2007/2008 extrémně teplý leden
2008/2009 zima bez slunce
2009/2010 na sníh bohatá zima i v nížinách
2010/2011 sněhová pokrývka 60 dnů i v nížinách
2011/2012 silné únorové mrazy
2012/2013 velké teplotní výkyvy
2013/2014 srážkově chudá, teplotně silně nadprůměrná
2014/2015 mírná zima
2015/2016 velmi teplá zima
2016/2017 rozmanitá zima, časté inverze
2017/2018 teplotně výrazně nadprůměrná, letní leden
2018/2019 v nížinách letní zima, na horách na Labské boudě 345 cm
2019/2020 teplotně výrazně nadprůměrná
2020/2021 na sníh v nížinách chudá
Bonus: 1969/1970 souvislá sněhová pokrývka ležela od listopadu do dubna i v nížinách

Reklama

Související témata:

Výběr článků