Sousedka místo školky? Riziko, tvrdí učitelky

„Alternativa k mateřským školám toto opravdu není. Mateřská škola je vzdělávací instituce. Učitelé procházejí důkladnou průpravou. Návrh sousedského hlídání nabízí mnoho nevyřešených otázek,“ řekla Právu šéfka Asociace předškolní výchovy Hana Splavcová.

Hlídací „teta“ či „strýc“ by měli mít k dispozici běžnou domácnost. Pečovat budou moci dohromady až o čtyři děti, včetně vlastních, a to ve věku od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky.

Jak Právu potvrdila náměstkyně MPSV Zuzana Freitas Lopesová, úřad by prověřil, zda domácnost splňuje běžný standard. Kontroly by proběhly i při stížnostech či podezření. Sousedské skupiny by neměly mít vzdělávací osnovy, ale stejně jako dětské skupiny plán péče a výchovy.

Na návrhu spolupracuje místopředsedkyně Sněmovny za piráty Olga Richterová. Změna podle ní vyřeší problém rodičů, kterým se nedaří umístit své děti ve školkách, jež bývají přeplněné. „Jde o hlídání přímo v domácnosti a v malém kolektivu do čtyř dětí. Jedná se o léty prověřený a úspěšný koncept z Německa či Rakouska,“ popsala návrh Richterová.

Splavcová však kontruje: „Všichni neustále opakují, jak je důležitá kvalita předškolního vzdělávání. Ta spočívá nejen v zázemí, ale i profesní průpravě učitelů. Tímto to celé shazujeme. Jak k tomu přijdou učitelé ve školkách? Oni se musí řídit pravidly, dodržovat předpisy a v těchto skupinách pravidla nebudou? Místo abychom kvalitu zvyšovali, tak ji budeme snižovat?“ nelíbí se Splavcové.

Zvlášť nechápe, že by stát měl platit něco, u čeho by nekontroloval výsledek. „Šlapeme po učitelkách, aby se vzdělávaly, Česká školní inspekce kontroluje kvalitu prostředí a vzdělávacího procesu v MŠ, ale v těchto institucích to nebude nikdo garantovat a stát to bude platit?“ zlobí se Splavcová.

Rodič pak na rozdíl od školky nebude mít záruku, že bude o jeho dítě postaráno, pokud hlídací osoba onemocní.

Splavcová také kritizuje, že by do sousedské skupiny mohli i pěti či šestiletí předškoláci. Stále totiž platí, že poslední předškolní rok je povinný. Návrh také nevysvětluje, kolik bude dostávat od státu za hlídání chůva, která bude mít ve skupině i vlastní děti. „To budeme platit člověku za to, že se stará o své děti, plus ještě bude dostávat rodičovskou?“ nelíbí se Splavcové.

Návrh se nezdá dobrý ani speciální pedagožce a předsedkyni organizace usilující o kvalitní vzdělávání (SOFA) Lence Felcmanové. „Kdyby to mělo být pro kohokoliv, kdo projde jen nějakým kurzem, tak je to rizikové. Mohlo by dětem hrozit i špatné zacházení, buď z neznalosti, nebo i úmyslné. Zvlášť pokud tam nemají být pravidelné kontroly,“ řekla Právu.

Upozornila, že ve školce se vyskytuje vždy více lidí a méně tak hrozí selhání jednotlivce. „Pak je tam i kontrola České školní inspekce. A jsou nastavené mechanismy, které hlídají kvalitu vzdělávání. Ale pokud by tady kontroly nebyly, tak to pokládám za riziko,“ dodala.

Skupina, v níž by byly děti různého věku, by pak podle Felcmanové těžko zajistila potřeby dětí. „Jiné má šestiměsíční dítě a jiné dítě šestileté. Sladit to vyžaduje dovednosti. Měl by proto existovat systém vzdělávání, kterého by se ti provozovatelé skupin účastnili,“ míní.

„Neměli bychom rezignovat na kvalitu vzdělání a ochranu dětí. V momentě, kdy je na děti člověk sám beze svědků, je riziko špatného zacházení větší,“ uzavřela.

Výhrady má i bývalá ředitelka školky a projektová manažerka organizace Učitel naživo Kristýna Sovinská. Školku podle ní sousedská skupina nenahradí.

„Připravují se tam na život a na nástup do školy. Ale všechno je o lidech. Stejně jako můžete na­trefit ve školce na fantastickou učitelku, můžete natrefit i na skvělou paní chůvu, která se bude starat o čtyři děti,“ dodala.