Opět přecpané třídy? Je to ve hře

Nabízí se navýšení kapacity tříd na maximum, tedy na 34 studentů, ale dočasně legislativním zásahem překročit i tuto mez. Další možností je pro nejbližší přijímačky zastavit nábor na víceletá gymnázia a nahradit je čtyřletými gymnaziálními obory.

„Celý průšvih, který se týká zejména Prahy a Středočeského kraje, protože zaspaly, je dán tím, že není dostatečná kapacita čtyřletých gymnázií,“ domnívá se Matěj Havel (TOP 09), poslanec a ředitel Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové.

„Extrémní řešení pro současnou situaci je, že se odbrzdí předpisy. A to tak, že zřizovatelé pro tento rok dočasně navýší kapacitu tříd na zákonný limit 34 dětí na třídu,“ uvedl. Další variantou je narychlo schválit zákon „lex kapacity SŠ“, který by po vzoru „lex Ukrajina“ umožnil překročit i tuto hranici. Podobné návrhy se včera řešily i v koaliční radě.

A nebrání se jim ani ministr školství Mikuláš Bek (STAN). „Zřizovatelé jsou připraveni hledat i rychlá řešení, která nemusí být úplně komfortní z hlediska počtu dětí ve třídách. V minulosti měla gymnázia 38 studentů a je dobře, že už to tak není. Ale je tady nějaký prostor části poptávky vyhovět,“ uvedl.

Bek bude příští týden s premiérem Petrem Fialou (ODS) o krizové situaci na středních školách jednat s Asociací krajů. Právě kraje jsou zřizovateli středních škol.

Podle ředitele Havla by vláda se zástupci krajů měla probírat i další možnosti okamžité pomoci. Například by mohly přilehlé oblasti Středočeského kraje nabídnout volná místa pro studenty, kteří by ale museli 20 až 30 kilometrů dojíždět.

Vyhlížet je třeba i další rok, kdy se do středního vzdělávání pohrne ještě silnější ročník. A zároveň je třeba počítat i s tím, že mnohé děti, které se letos nedostaly na preferovanou školu, to zkusí znovu.

V tom případě by kraje mohly podle Havla dočasně uzavřít víceletá gymnázia a uvolněný prostor nahradit čtyřletými. Ve středních Čechách už se chystá výstavba dvou nových škol a navyšování kapacit u tří dalších.

Extrémní situace už je v Praze, kam se sjíždějí právě i uchazeči ze středních Čech. Z kapacitních důvodů se na gymnázia nedostala většina dětí a to se jedná často o premianty. Přeplněny jsou i soukromé školy, protože mnozí rodiče se rozhodli uskromnit a 60 až 70 tisíc ročně na gymnaziální či obecně maturitní vzdělání pro dítě obětovat.

I soukromé gymnázium se školným 110 tisíc korun ročně hlásí mnohonásobný převis poptávky ve druhém kole přijímaček. Dokonce nabídlo, že by přijalo v rámci možných kapacit ještě čtyři děti navíc. Ale magistrát to paradoxně neumožnil, ač jeho vedení se krizovým opatřením nebrání. Překvapivý zájem hlásí i Střední škola průmyslová v Krnově na Bruntálsku, kde mají mnoho zájemců s dobrým prospěchem a zaznamenali i uchazeče z Třebíče a Prahy.

Někteří hejtmani však zůstávají k poptávce chladní. Například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) s kapacitami škol hýbat nechce. Na všeobecné vzdělávání se dostává přes 20 procent dětí.

„Nebudeme ustupovat jakémukoli tlaku. Gymnázia mají být výběrová, stejně jako lycea. Otevírání tříd by znamenalo, že by se nám to projevilo v zájmu o některé jiné obory,“ řekl. Ministr Bek, ale i školská Strategie 2030+ s posílením všeobecného vzdělání počítají.