Hlavní obsah

Některé drogy by mohly být s regulací povoleny, říká expert

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Epidemiolog Viktor Mravčík, poradce národního drogového koordinátora, si myslí, že užívání psychoaktivních drog pro rekreační účely by mělo být legální, ale pouze za přísných podmínek a pouze pro dospělé.

Foto: Milan Malíček, Právo

Viktor Mravčík

Článek

Občas, jako se to nyní stalo v Brně, se objevují informace, že politici nebo jiní známí lidé berou tvrdé drogy, třeba kokain. Není špatně, že se to zlehčuje, jako se tomu stalo teď u primátorky Vaňkové z ODS?

Určitě bych to nezlehčoval, ale je potřeba se na to dívat racionálně a snažit se změnit politiku, která bude užívání přísně regulovat.

Případ Vaňkové rozproudil debatu o přípustnosti užívání drog, jako je kokain nebo mefedron. Brněnský politik Matěj Hollan uvedl, že užívání těchto drog je mezi politiky velice rozšířené. Jak se na to díváte vy z odborného hlediska?

Nechtěl bych to zlehčovat, ale ani pranýřovat nebo odsuzovat. Je se na to potřeba podívat pohledem racionální politiky a regulace psychoaktivních látek, která by měla odpovídat potřebám a stavu moderní společnosti.

Řadu let se s národním protidrogovým koordinátorem Jindřichem Vobořilem a dalšími odborníky snažíme o zavedení racionální regulace psychoaktivních látek. Proto jsme navrhli, aby bylo možné prodávat za přísných podmínek dospělým lidem některé psychomodulační látky. Protože užívání těchto látek ve společenském kontextu pro zábavu či potěšení je legitimní věc, zvláště pokud to bude přísně regulováno.

Brněnská primátorka Vaňková se drží, reptají jen lidovci

Domácí

Podle vás by měl být například kokain povolená látka pro rekreační účely?

U všech psychoaktivních látek záleží na kontextu a vzorci užívání. Ve vyšší dávce to může být jed, v menší dávce naopak lék. Některé látky mají vyšší rizika a působí větší škody, protože jsou toxičtější a karcinogenní, například alkohol, který je legální.

Kokain je polopřírodní látka, která se užívá v některých kulturách po tisíciletí. Je samozřejmě spojen s riziky a škodami, stejně jako i ostatní stimulancia. Ale některé stimulační látky nejsou tak toxické. Třeba některé amfetaminy nebo MDMA (extáze) by mohly být v přísně regulovaném prostředí se všemi informacemi pro dospělé povoleny.

My se teď snažíme prosadit, aby bylo za přísné regulace umožněno prodávání kratomu nebo nízkopotentního konopí dospělým. V budoucnosti by se podobná debata měla týkat i látek ze skupiny stimulancií.

Co tím máte konkrétně na mysli?

Některé amfetaminy nebo zmíněný mefedron, kokové listy či kokain v přijatelné koncentraci. V těchto případech si dokážu představit, že v budoucnu, až se vytvoří přísný regulační rámec, bude možné souhlasit s prodejem pro dospělé. Je potřeba stále připomínat, že je u nás legální alkohol, což je velmi toxická, karcinogenní, teratogenní látka s obrovským závislostním potenciálem.

Ve vyšší dávce to může být jed, v menší dávce naopak lék

Proč povolovat další drogy? Nebylo by pro veřejné zdraví lepší, aby zůstaly zakázány a pouze se tolerovaly, jako dnes?

My neříkáme, že by stát měl užívání těchto látek přestat regulovat, ale naopak regulaci dostupnosti zpřísnit. U kratomu a nízkopotentního konopí navrhujeme zákaz prodeje nezletilým, což dneska není, protože jsou dostupné v automatech. Důvodem je, že extrémní prohibice prosazovaná prostředky trestního práva je kontraproduktivní a zvyšuje škody.

Jaké škody?

Jde například o vysoké náklady trestněprávního systému. Prohibice zvyšuje stigmatizaci a diskriminaci uživatelů. Zamezuje přístup k adekvátním informacím a pomoci. Teď není možné uživatele informovat o rizicích a dávkování. Není možné kontrolovat jakost látky. Často se objevují nebezpečné příměsi a to zvyšuje riziko předávkování. Přispívá to k šíření infek­čních nemocí.

Česká protidrogová politika by měla být postavena na zlaté střední cestě, ani bezbřehá legalizace, ani tvrdá prohibice, ale přísná regulace, která odpovídá škodlivosti konkrétní látky a která by měla přinést co nejmenší společenské a zdravotní škody.

GIBS: Policista z ochranné služby bral a prodával kokain

Krimi

Jak moc a kde se kokain a podobné drogy u nás užívají?

Užívání kokainu v Česku roste, ale ve srovnání s ostatními zeměmi na západ a jih Evropy je poměrně nízké. U nás je nejrozšířenější stimulační látkou i v prostředí zábavy pervitin, ale spektrum stimulačních látek je kvůli dostupnosti na internetu velké.

Užívání psychoaktivních látek v prostředí zábavy provází lidstvo odjakživa a jde o míru užívání, jakost látky a její bezpečnost. Klíčovým slovem je kontrola, aby uživatelé měli dostatek informací a měli sebekontrolu a samozřejmě respekt k užívání jakékoli látky. A nejde jen o nelegální drogy, ale i o psychoaktivní léky. Například sedativa a hypnotika, jejichž zdrojem je zdravotnický systém, odhadem zneužívá ­a nadužívá kolem milionu lidí.

Jaká jsou rizika užívání rekreačních drog?

Ve vyčíslení zdravotních škod – počtu úmrtí, ztracených let života v důsledku nemocnosti a úmrtnosti – v Česku vede tabák. V důsledku kouření zemře asi 20 tisíc lidí ročně, v důsledku užívání alkoholu asi šest tisíc ročně.

U nelegálních drog dohromady je to asi 300 až 500 případů, z toho většina jde na vrub problémového injekčního užívání. V souvislosti s konopím nejsou hlášeny žádné případy úmrtí ani předávkování. U kokainu jsou hlášena ojedinělá úmrtí.

KOMENTÁŘ: Primátorka, kokain a česká drogová schizofrenie

Komentáře

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám