Kratší rodičovská dopadne na školky i rodiče „nešikovných“ dětí

Nejistotu však nápad vyvolává i mezi rodiči. Možnost zůstat s dítětem do čtyř let totiž často zvolili nikoliv z pohodlnosti, ale z nutnosti.

„Chtěla jsem dát syna ve třech letech do školky, ale nevzali mi ho, protože měli přetlak a dali přednost starším dětem. Než abych platila soukromou školku, která by mě vyšla asi na 15 tisíc, tak jsem raději zůstala doma o rok déle. Státní školku zkusíme zase za rok a do té doby si budu jen přivydělávat,“ popsala Právu Lenka z Prahy.

Další maminka si zase prodloužila rodičovskou kvůli požadavkům školky, které její syn nesplňoval. „Školka chce, aby si děti uměly samy dojít na WC. Jenže můj syn ještě ve třech letech potřebuje na vykonávání potřeby plenu. Nevíme, jak ho to odnaučit,“ svěřila se na facebookové stránce dala.

V Česku je sice síť soukromých dětských skupin i školek, kde děti s plenami nebo potřebou větší pozornosti nevadí, zdaleka ne každá rodina si je však může dovolit. Celodenní docházka běžně stojí mezi osmi a 26 tisíci měsíčně.

Podle předsedy školského odborového svazu Františka Dobšíka přinese změna v délce rodičovské komplikaci pro obce jako zřizovatele mateřských škol. „Ale všeobjímající odpovědnost chtě nechtě nese stát,“ řekl Právu.

Otázkou pak také je, jestli zvyšování kapacit mateřských školek, které by po takové změně nastalo, nebude pro veřejnou pokladnu příliš nákladné, a zda se tedy návrhem opravdu ušetří.

„Pokud si pamatuji dobře, tak tato vláda tvrdila, že bude rozhodovat na základě dat. Takže pokud pan ministr vypouští tento návrh jen jako pokusný balónek, aby získal reakci veřejnosti… Ale než dojde k opravdovému rozhodnutí, tak by měl někdo spočítat, jak změna zatíží státní či veřejné rozpočty,“ dodal Dobšík.

„Nemáme podklady, co by to přineslo, kolika lidí se to týká a jak by to zatížilo školský systém,“ uvedl. Podle jeho názoru je návrh také v rozporu s cílem, aby si lidé pořizovali více dětí.

O kolik by se měla rodičovská zkrátit, Stanjura neupřesnil. Dnes lze být s dítětem doma až do jeho čtyř let. Částka, kterou lze po dobu rodičovské čerpat, je stejná – 300 tisíc korun. Pro dvojčata a vícerčata 450 tisíc korun.

„Máme nejdelší rodičovskou v Evropě, a to ne o týden nebo o dva, to je určitě věc k debatě. Ale současně k tomu musíme dělat ostatní opatření. Musí být například nabídka zařízení pro malé děti,“ prohlásil minulý týden Stanjura.

Zora Syslová z Asociace předškolní výchovy a Masarykovy univerzity Právu napsala, že dnes školky nemají kapacity přijímat dvouleté děti. „Tam, kde MŠ volno mají a mají pro jejich přijetí podmínky, tak je berou. Ale nemyslím si, že by se nějak výrazně zvýšil jejich počet v mateřských školách. MŠ nejsou nafukovací,“ poznamenala.

Otázky si klade i ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa. „Je logické, že čím mladší dítě bude, tím méně bude ‚zralé‘ pro docházku do školky, tedy znamená to, že se s ním bude muset jinak pracovat,“ řekl Právu. „Ale nemáme k tomu žádné informace,“ dodal.

Záměr Stanjury jde proti postoji, který ODS zastávala ještě v roce 2018. Tehdy protlačila Sněmovnou zrušení povinnosti školek nabízet místa i pro dvouleté děti, které předtím schválila vláda ČSSD. Václav Klaus ml., tehdy ještě v dresu ODS, k tomu na plénu prohlásil: „Dvouleté děti obligatorně do školek nepatří.“

ODS se obávala i toho, kolik by záměr stál peněz. „Velmi výrazným způsobem navýší počet finančních prostředků, které stát bude do školství pumpovat, aniž by dosáhla toho, že učitelé díky tomu dostanou více peněz. Sama vláda (Bohuslava Sobotky – pozn. red.) ve svém materiálu říká, že do škol zamíří 9 600 až 10 000 učitelů navíc, učitelů, které nemáme,“ uvedl dále Klaus.

Vláda Petra Fialy (ODS) chce soubor opatření představit v první polovině příštího roku. Zkrácení rodičovské dovolené je jedním z návrhů, které kabinetu minulý týden předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Slibuje si od toho, že by se rodič vracel dříve do práce, a stát by díky tomu inkasoval vyšší příjmy na výběru daní a pojištění.