Korespondenční volba se odkládá. Obstrukcí ve Sněmovně by už teď bylo moc

„Ne, do prázdnin to evidentně nebude,“ odpověděl Rakušan na dotaz Novinek, zda se bude snažit o to, aby Sněmovna do prázdnin projednala korespondenční volbu.

Už v únoru přitom novinářům na tiskové konferenci říkal, že pro hnutí STAN zákon zůstává prioritou. „Poslali jsme společně s naším poslaneckým klubem dopis předsedkyni Sněmovny, aby jej zařadila do projednání,“ zdůrazňoval.

Na tehdejší dotaz Novinek, kdy by podle něj mohla být korespondenční volba projednávána, odpověděl: „Kdyby to byl začátek března, bylo by to jedině dobře.“

Zároveň si byl ale vědom toho, že v dolní komoře neprojde jen tak. Obě opoziční hnutí totiž vyhrožují dlouhými obstrukcemi.

„Korespondenční volba je v rozporu s Ústavou, podle níž je volba do Sněmovny a Senátu tajná. Návrh Senátu nezaručuje tajnost, protože lze identifikovat voliče s volebním lístkem,“ komentoval opakovaně například šéf SPD Tomio Okamura. Jeho hnutí dokonce vytvořilo i petici proti této volbě.

Podobně to vysvětluje i hnutí ANO. „Volba má být svobodná na individuální bázi, což se může stát jen fyzickou volbou za plentou. Také má být anonymní, tajná, což se zase stane hozením lístku do urny. A má být i důstojná, tedy že jí věnuji nějaký čas – někam jdu a odvolím,“ uváděl několikrát například poslanec Patrik Nacher (za ANO).

Obě hnutí si zároveň uvědomují, že u Čechů v zahraniční mají nízkou podporu. Například u posledních sněmovních voleb strany současné vládní koalice volilo 85 procent krajanů v zahraničí, zatímco ANO získalo jen necelých pět procent hlasů a SPD 2,2 procenta hlasů.

Pokud by se tak koalice snažila zákon ve Sněmovně projednat ještě před prázdninami, hrozilo by, že by poslanci jednali opět několik nocí.

To je ale zřejmě čeká i při schvalování konsolidačního balíčku a důchodové reformy, které chce vláda do Sněmovny přinést v polovině června. I u těch totiž opozice vyhrožuje obstrukcemi. Naposledy poslanci strávili začátkem března téměř pět dnů projednáváním sporného vládního návrhu na snížení valorizace důchodů.

„Obávám se, že s ohledem na opozicí avizované obstrukce konsolidačního balíčku či střetu zájmů k projednávání zákona reálně nedojde,“ řekl Novinkám šéf poslaneckého klubu hnutí STAN Josef Cogan.

„Je velký tlak na legislativní posun řady dalších věcí, především ozdravného balíčku a změny valorizace penzí,“ potvrdil Rakušan. Podobně mluví i zástupci dalších vládních stran. „Do prázdnin mám jasnou prioritu projednat v prvním čtení vládní rozpočtový balíček. Co se podaří navíc, bude příjemný bonus,“ napsal redakci předseda poslanců ODS Marek Benda.

S ním souhlasila i šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ta zároveň ale dodala, že „se budou snažit co nejdříve zařadit zákon na program“.

Jediným optimistou je zatím šéf klubu lidovců Marek Výborný, který Novinkám řekl, že by volební zákony chtěli v prvním čtení projednat do prázdnin. „S panem ministrem Rakušanem o tom jednáme,“ uvedl.

Tomu, že se to podaří, už ale zřejmě nevěří ani Rakušan. „Chci ten zákon předložit letos,“ změnil své ambice.

Cogan připustil, že na podzim by se zákon mohl projednávat formou mimořádných schůzí. Ty koalice využívá v případě, kdy chce opozici „ochudit“ o možnost obstruovat už program schůze, který je v případě mimořádných schůzí jasný.

Zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí si stanovila vláda Petra Fialy (ODS) jako jeden z cílů ve svém programovém prohlášení. „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Usnadníme voličům získávání voličských průkazů a zmodernizujeme správu voleb,“ stojí v něm.

Poslanci ji původně chtěli stihnout projednat už před prezidentskými volbami, které byly v lednu 2023. Je ale možné, že zákon nestihnou uvést v platnost ani na volby do Evropského parlamentu, které budou příští rok na jaře.

Podle současných pravidel mohou Češi v zahraničí hlasovat jen na velvyslanectvích, což je pro mnoho lidí časově i finančně nákladné. Díky korespondenční volbě by mohli hlasovat poštou. Podle senátorů, kteří změnu zákona navrhují, by to mohlo využít až 600 tisíc Čechů.

Senát normu schválil už v říjnu 2021. Česko je jednou z posledních pěti zemí EU, které tuto možnost nemají.