Dáme dítě na jazyky, spádovost jde stranou

„Většina žáků, kteří se k nám hlásí, jsou mimo spádovou oblast. Například z 25 dětí je to tak pět dětí z obvodu a 20 mimo něj. Za rok to může být jinak,“ řekl Právu ředitel budějovické Základní školy Matice školské Radek Vačlena. Vysvětluje si to právě tím, že je škola jazykově zaměřená. Děti, které jejich rodiče chtějí směrovat jinam, se zase hlásí na okolní základky. „Tady v Českých Budějovicích máme základní školy různých profilací,“ dodal Vačlena.

Jeho škola nabízí třídy s rozšířenou výukou jazyků, vyučuje angličtinu, ruštinu či němčinu. Nabízí i jazykové kroužky, které žáky připravují na složení mezinárodního certifikátu z angličtiny a němčiny. Od čtvrtého ročníku se mohou děti učit v cizím jazyce matematiku a výtvarnou výchovu, na druhém stupni i dějepis a zeměpis.

Ostravská ZŠ v Matiční ulici nabízí svým žákům na výběr angličtinu, ruštinu, němčinu a francouzštinu. Letos se do ní hlásilo 135 prvňáčků, z toho 37 patří mimo spádovou oblast. Část z nich po úspěchu v jiné škole však svou přihlášku stáhla.

Ředitel školy Vladimír Matuš Právu sdělil, že přijati byli nakonec všichni, kdo měli zájem. Kapacity školy se totiž uvolnily po masivním úspěchu páťáků, kteří odejdou na víceleté gymnázium. „Díky tomu můžeme otevřít čtyři třídy prvňáků,“ poznamenal.

Při výběru školy by však po­dle Matuše měli být rodiče opatrní. U předškoláka totiž podle něj ještě nelze odhadnout, co mu půjde. „Nadání na jazyky obvykle nelze u pěti- nebo šestiletých dětí zjistit. Rozšířená výuka jazyků se týká dětí od šesté třídy, kdy mají tři hodiny druhého cizího jazyka. Povinně mají děti druhý cizí jazyk od osmé třídy, tři hodiny,“ popsal Matuš.

Školy se zaměřením na jazyky, matematiku, sporty nebo hudební či výtvarnou výchovu jsou v každém větším českém městě. Obvykle otevírají na prvním či druhém stupni třídu, která se předmětu věnuje víc, případně vyučují cizí jazyk už od první třídy. Někdy se školy liší i v pojetí vyučování a využívají moderních metod. V Praze a ve středních Čechách bývají tyto školy často plné, proto berou jen děti ze svého obvodu.

Profilace školy přitom pomáhá najít ty žáky, kterým jde předmět lépe než ostatním. „Česká školní inspekce aktuálně zaměřuje pozornost na kvalitu vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných, jejichž podíl vykazovaný školami je minimální (0,2 procenta nadaných včetně mimořádně nadaných). Nabízí se tedy prostor pro zkvalitnění metod pro jejich identifikaci a následnou diagnostiku,“ nabádali inspektoři v loňské výroční zprávě.

Ze školského zákona vyplývá, že školy musejí upřednostnit při zápisu dítě ze svého obvodu. Někteří politici jej chtěli ještě zpřísnit. Jak Právo informovalo, na ministerstvu kvůli tomu vznikla i pracovní skupina. Poslanec Jan Lacina (STAN) chtěl zpřísněním docílit toho, aby děti bydlící v obvodu Prahy 6 neměly problém kvůli dojíždějícím dětem získat místo ve škole.

„Když se někdo přestěhuje z Prahy ven, tak si to má rozmyslet se vším všudy. Lidé chtějí dům se zahradou, ale už nepřemýšlejí o kvalitě školství. To si mají rozmyslet. A ne čerpat jen bonusy, mít kvalitní bydlení se zahradou, ale i kvalitní školu v Praze 6,“ řekl Právu.

Receptem Prahy 6 bylo vyžadovat po rodičích a dětech trvalé bydliště v místě aspoň poslední tři měsíce. Zpřísnění však ministr Bek odmítl.

„Považuji za logické, že lidé, kteří bydlí za hranicemi Brna nebo Prahy, chtějí umístit své děti do škol, které mají na cestě do práce. Musíme hledat možnosti, jak přizpůsobit nabídku poptávce, která se výrazně vychyluje ve prospěch všeobecného vzdělání,“ řekl Bek.

Řešením podle něj nejsou represe, které jen přimějí rodiče hledat další nouzové postupy, ale snaha vytvořit dostatečné kapacity tam, kde je poptávka. „Ta je logicky v místech, kam lidé nejvíce dojíždějí za prací, s čímž počítá i rozpočtové určení daní,“ napsalo Právu ministerstvo školství.

„Zákonný zástupce má právo si vybrat i jinou než spádovou školu. Pokud má volnou kapacitu, může přijmout i žáka mimo spádovou oblast. Dítě se tak může zúčastnit i více zápisů,“ dodal odbor komunikace resortu.

Ani podmínky se tak zřejmě měnit nebudou. „Trvalý pobyt je evidenční údaj a občan jej může mít za podmínek zákona kdekoliv. Školský zákon jinou podmínku než trvalý pobyt nestanoví. Nestanoví délku trvání trvalého pobytu ani povinnost mít stejný trvalý pobyt u zákonných zástupců. Podmínkou je pouze trvalý pobyt uchazeče-dítěte. Za současného právního stavu tedy platí, že všichni uchazeči s trvalým pobytem ve spádovém obvodu mají stejný nárok na přijetí,“ napsalo ministerstvo.