Vybírat si školy? To vám zatrhneme, vzkazuje rodičům vláda

Politici přitom neřeší, jaké důvody k tomu rodiče vedou. Těmi často bývá nedostatek míst ve škole nebo její špatná kvalita a reputace, dojíždění rodičů za prací a nutnost mít dítě v blízkosti kvůli úspoře času či náhlým potížím.

„Svého syna jsem přihlásila na adresu svých rodičů, aby tam mohl do školky. Bydlíme s manželem za Prahou a dojíždíme za prací. Neumím si představit, že by mi zavolali ze školky, abych si syna vyzvedla, protože je mu zle, a já přijela až za dvě hodiny, protože bych ztvrdla někde v zácpě,“ popsala Právu Lenka.

Důvody, proč děti vozí do školy i mnoho kilometrů, rozebírají rodiče na sociálních sítích. „Než měl jít syn do školy, tak jsme dva roky spekulovali a zjišťovali, jaká je ta škola tady u nás. … Hlavně učitelé. A že šikana ze strany učitelky je na denním pořádku. Některé děti z ní mají i psychické problémy,“ popsala Žaneta, proč syna každý den vozí do školy jinam.

Gabrielu k dojíždění dcery do školy přimělo stěhování. „Dala jsem ji do školy, kam šla většina spolužaček ze školky, do čtvrti, kde vyrostla,“ popsala.

Rozdíly mezi školami, které jsou zřízeny obcemi, tedy za peníze daňových poplatníků, jsou často markantní ať už v nabídce kroužků, nebo ve způsobu studia. Některé školy se drží tradičního pojetí, jinde zkoušejí moderní metody. Někde jsou rodiče spokojení, na jinou školu prší stížnosti. Rozdíly bývají i v úspěšnosti dětí při přijímacím řízení na další studium.

Přesto je podle politiků špatně, aby si rodiče mezi školami vybírali tu nejlepší. Pravidla nyní ladí pracovní skupina na ministerstvu školství, potvrdila Právu mluvčí Aneta Lednová. Parametry hotové nejsou, řeší se však kritérium trvalého bydliště.

Bývalý místostarosta Prahy 6 pro školství a poslanec Jan Lacina (STAN) na spádovosti trvá. „Nám se stalo, že se do školy nedostal chlapec, který bydlel třicet metrů od školy na Hanspaulce, ale dostali se čtyři žáci, o nichž všichni věděli, že bydlí v Roztokách,“ řekl Právu.

„Proto jsme do toho souboje šli ostřeji. Někteří rodiče se vyplašili a nechtěli nám podepsat čestné prohlášení, že tu bydlí. Ukázalo se, že nám díky tomu zbylo sto volných míst,“ dodal Lacina s tím, že volná místa nabídnou dětem z jiných městských částí či z okolí Prahy.

Umožňovat studium v Praze dětem rodičů, kteří dojíždějí za prací, ale Lacina nechce. „Když se někdo přestěhuje z Prahy ven, tak si to má rozmyslet se vším všudy. Lidé chtějí dům se zahradou, ale už nepřemýšlejí o kvalitě školství. To si mají rozmyslet. A ne čerpat jen bonusy, mít kvalitní bydlení se zahradou, ale i kvalitní školu v Praze 6,“ dodal Lacina.

Šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný rozumí motivaci rodičů, ale vzdělávací systém na takové uspořádání podle něj nelze připravit. „Pořád je ponechána jistá míra volby. Máme soukromé školy, máme církevní školy. Pokud jde o školy zřizované městy, obcemi či kraji, tak pravidla musí existovat,“ řekl Právu. „Určitě je možné brát děti mimo spádovou oblast, pokud kapacita na škole je,“ dodal.

Podle poslance Patrika Nachera (ANO) by Praha měla získávat na školství víc peněz, protože v jejích školách studují děti ze středních Čech. „Měly by se vytvořit finanční podmínky, aby Praha zvládla 1,5 kraje,“ řekl Právu. V minulosti Nacher navrhl i určitou spádovost středních škol. „Ale politicky to neprošlo,“ poznamenal.

Zakladateli škol Scio Ondřeji Štefflovi se přístup ministerstva nelíbí. „I když to ministerstvo zakáže, tak ti nejbohatší si to zařídí. Třeba i koupí byt v té lepší lokalitě. Bránit tomu? Ministerstvo by se mělo snažit, aby se každý mohl dostat na školu, o kterou stojí,“ řekl Právu.

Podle Šteffla politici vědí, že rozdíly mezi školami jsou velké. „Ale nemají návod, jak to změnit. Ve Finsku jsou rozdíly zanedbatelné, ale trvalo jim to padesát let,“ dodal.

Změny by se podle Šteffla měly dít ve způsobu vybírání ředitelů.

„O tom, jestli je škola kvalitní, rozhoduje především osoba ředitele. Kvalitní si vybere kvalitní učitele, vede je. O výběru ředitele však rozhodují zřizovatelé škol, což jsou u ZŠ obce. Zejména ty malé k tomu často nejsou kompetentní. Starosta vůbec nemusí školství rozumět nebo ho nezajímá,“ dodal pro Právo Šteffl.

„Dnes je to tak, že i když školní inspekce navrhne odvolání tragicky neschopného ředitele, tak starosta řekne, že je s ním spokojený, nebo je to jeho kamarád. A nic se neděje. Je věcí ministerstva ty předpisy změnit,“ doplnil ještě Šteffl.

Už dnes se školy o trvalé bydliště dětí běžně zajímají a při zápisu tvoří splnění „spádovosti“ několik bodů navíc. Zákon obcím nařizuje, že mají dětem zajistit místa ve školách. Když ne na svém území, tak třeba ve vedlejší obci či městské části.