Hlavní obsah

Světoznámá Kabinová věž Nakagin by mohla skončit rozebraná v muzeích

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ve své době byla pionýrem nového stylu architektury. Stojí v tokijské čtvrti Ginza a celému světu je známá jako Kabinová věž Nakagin. Je dílem japonského architekta Kišo Kurokawy. Obdivovaný železobetonový monument z roku 1972 již ale léta chátrá a čeká jej velmi nejistá budoucnost. Je ovšem možné, že bude rozložen a jednotlivé kapsle skončí v muzeích.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Kabinová věž v Tokiu chátrá a patrně ji rozeberouVideo: Reuters

 
Článek

Když ji v Tokiu na počátku 70. let postavili, znamenalo to určitou revoluci v architektuře. Šlo totiž o první budovu kompletně tvořenou prefabrikovanými prvky.

Budova s osobitým vzhledem připomínajícím vztyčená chapadla chobotnice je vysoká 54 metrů a tvoří ji dvojice spojený věží. Její autor, japonský architekt Kišo Kurokawa, je považován za zakladatele architektonického směru zvaného metabolismus a tato stavba je jedním z jeho ukázkových děl.

Výškový dům Nakagin byl zajímavý již od počátku použitím a seskládáním 140 předem vyrobených kapslí, z nichž každá má vnitřní rozměry 2,3 x 3,8 x 2,1 m (š x d x v) a charakteristické kruhové okno.

Ocelové kapsle jsou připevněné vždy k jednomu z betonových jader (centrálních kůlů) jen pomocí čtyř šroubů. Tyto spoje byly navrženy tak, aby zvládly obrovskou zátěž, a přitom je ale bylo možné kdykoli snadno rozpojit. Důležitou součástí projektu totiž byla snadná recyklovatelnost stavby a s tím tedy i související rychlá rozebratelnost na jednotlivé buňky.

Každá z kapslí nabízí užitnou plochu 8,5 m² a určena je pro jednu osobu. Veškeré zařízení je řešeno jako vestavné – nábytek, koupelna, toaleta, klimatizace atd. Každá kapsle svému obyvateli nabízela i v té době komfortní vybavení v podobě telefonu, magnetofonu, rádia či televize. Sloužit může jako garsoniéra k bydlení, nebo jako pracovna. Pokud chtěla rodina bydlet v tomto domě pohromadě, prostě se několik kapslí propojilo.

Stavba zabírá plochu 429 m² a nabízí užitnou plochu 3091 m².

Obytná budova pro pracující z daleka

Třináctipodlažní budova byla navržena jako obytná. Určena byla především pro zaměstnance firem, kteří bydlí na venkově a dlouhé dojíždění každý den do práce a domů by se jim nevyplatilo. Buňky měly být pro ně jen noclehárnou přes týden.

Jak připomíná deník The Guardian, architekt Kurokawa, jenž zemřel v roce 2007, původně předpokládal, že jednotlivé kapsle budou každých 25 let odstraněny a nahrazeny novými. To se ale nedělo, a tak po více než půl století existence je dům obalen sítěmi, které zachycují odpadávající úlomky rzi a betonu.

Nad Tokiem bude čnít 390 metrů vysoká Pochodeň. Stane se nejvyšší budovou v zemi

Tipy a trendy

Od roku 2006 se otevřeně hovoří o možné demolici stavby. Ze 140 buněk je v současnosti obydleno už jen necelých 30. Ostatní slouží jako kanceláře, eventuálně sklady.

Budova nesplňuje moderní normy odolnosti vůči zemětřesení, problematické jsou po letech rovněž zastaralé odpady a rozvody vody i velké množství prvků vyrobených z azbestu. Výměna buněk za nové se ukázala jako přespříliš nákladná.

To vše ukazuje na blížící se konec ikonické stavby. Proti jejímu zbourání se ovšem staví minimálně někteří z dvacítky jejích obyvatel. „Chceme, aby věž přežila, i když v jiné podobě, aby zůstala idea metabolismu živá. Není to jen místo, kde lidé bydlí a pracují. Inspiruje lidi k tomu, aby byli kreativní a inovativní,” řekl redaktorům Guardianu Tatsujuki Maeda, který si v domě v uplynulých 12 letech koupil 15 jednotek a pořádá po nich organizované prohlídky s výkladem.

Výtěžek chtěl původně věnovat právě na obnovu stavby. Nyní však ale i on uznává, že její uchování v současné podobě není možné.

Když už ne celá, tak alespoň jednotlivé kapsle

Určitá naděje věži zasvitla na chvíli před dvěma lety, kdy o koupi budovy projevil zájem investor ze zahraničí. Kvůli protipandemickým opatřením se ale do Tokia již nedostal, aby si stavbu osobně prohlédl, a plán na její záchranu ve stávající podobě tím tak patrně definitivně padl.

Bubliny plné zeleně obtáčejí mrakodrap doslova jako had. Dokonce má i šupiny

Tipy a trendy

Maeda nyní usiluje o to, aby byla věž rozebrána a jednotlivé buňky se dostaly jako ukázka svébytného architektonického stylu do muzeí, galerií či dalších institucí, a aby věž přežila tedy alespoň v podobě těchto fragmentů. O kapsle prý již projevily zájem muzea z USA, Velké Británie, Německa, Francie i Polska.

„Evropané chápou potřebnost zachovávání budov, jako je tato, zatímco Japonsko je stále ve vleku mentality ‚co je staré, strhnout a nahradit novým',” smutní Maeda.

Anketa

Jak by se mělo podle vás postupovat u takovýchto staveb?
Měly by zůstat stát jako doklad určitého stylu nebo éry.
29,5 %
Nemusí zůstat zrovna stát, ale v nějaké podobě by bylo dobré je zachovat.
44,7 %
Japonci to dělají dobře. Když dům doslouží, strhnout ho a postavit něco moderního.
22,7 %
Já vůbec nevím.
3,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 427 čtenářů.

Přehlídka vánočních stromků našich čtenářů

Vánoční stromek nechybí snad v žádné z českých rodin. Každá má ale trochu jiný. Tu jej zdobí památečními ozdobami po předcích, jinde si naopak potrpí na nejnovější trendy a mají každý rok zcela jiný, tamo se zdobí jen čokoládovými ozdobami a v další rodině hledí hlavně na bezpečnost. Kvůli malým dětem nebo mazlíčkům...

Jak vypadá ten váš? Pojďme si užít Vánoce společně. Na adresu bydleni@novinky.cz nám do 22. 12. 2021 pošlete fotografii (orientovanou na šířku) s vaším vánočním stromečkem a připojte pár zajímavých informací o něm. Přehlídku těch nejhezčích přineseme ve vánočním článku v rubrice Bydlení.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám