Hlavní obsah

Obyčejnou chýši postavili z nečekaného materiálu

Na první pohled by si člověk řekl: „Obyčejná chajda, a co?”. Ale chyba lávky. To, co vypadá jako prachobyčejná bouda, je ukázkový typ přístřešku postaveného z panelů a prken vyrobených z recyklovaného plastu. Další ze způsobů, jak využít odpad, který zamořuje některé části světa a bohužel i moří, vymysleli jeho zpracovatelé z Filipín.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Na Filipínách vyrábějí z recyklovaného plastového odpadu prknaVideo: Reuters

 
Článek

Skupina designérů zabývajících se recyklací, a především upcyklací plastového odpadu z Filipín se snaží hledat způsoby, jak nekonečný příval tohoto materiálu využít a užitečným způsobem zpracovat. Jde o tradiční produkty, jako jsou plastové láhve, jednorázové sáčky a obaly od potravin.

Ve firmě Plastic Flammingo, jíž místní přezdívají zkráceně Plaf, sbírají proto plasty, nechávají je nařezat na drobounké kousky a pak z nich lisují hranoly a prkna nazývané „eko-řezivo”. Z něj je pak možné postavit například plot, podlahy, terasy, anebo i celé přístřešky.

„Je to stoprocentně upcyklovaný materiál, stoprocentně vyrobený z odpadního plastu. My přidáváme pouze některá aditiva a barviva. Nehnije to, nevyžaduje to údržbu a neuvolňují se z toho třísky,” popisuje základní výhody nově vzniklých stavebních prvků Erica Reyesová, provozní ředitelka firmy.

Užitečnost nového stavebního materiálu by speciálně na Filipínách bylo možné ještě povýšit dál. Zemi pustoší tajfuny, a právě tento materiál by tak bylo možné použít na opravy, či rovnou náhrady domů, které živly poničí. „Prostřednictvím přístřešků, které jsme postavili a vytvořili, chceme nějakým způsobem dát prostor komunitám s nízkými příjmy a lidem, jimž domy zničily tajfuny,“ vysvětluje obchodní společnice Plastic Flammingo Allison Tanová.

Společnost od svého vzniku v roce 2019 spotřebovala přes sto tun plastového odpadu. Jak ale upozorňuje agentura Reuters, firma a jí podobné nevládní i vládní společnosti bojují proti obří přesile.

Co s jednorázovými maskami po jejich použití? Lze je proměnit v nábytek

Tipy a trendy

Filipíny dlouhodobě trápí nadměrné znečištění řek a přímořských oblastí plastovým odpadem. Dle zprávy Oxfordské univerzity nazvané Náš svět v datech z roku 2021 pochází zhruba 80 procent plastů ve světových oceánech z asijských řek. Filipíny přitom mají na tomto znečištění třetinový podíl.

Celosvětová pandemie pak problém s plastovými odpady ještě zhoršila. „Pandemie má za následek obří nárůst spotřeby plastů doprovázený jeho nesprávnou likvidací. Lidé nevědí, kam mají plasty odkládat. Proto se snažíme nabídnout jak na to, místo aby plasty končily na skládkách nebo v oceánech. Lidé je mohou odevzdat nám nebo do recyklačních center a my z nich vytvoříme lepší produkty,” říká Allison Tanová.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám