První jízda s BMW X1 po faceliftu: Kompaktní crossover pro řidiče je nyní modernější

První generace BMW X1 byla exotem. S klasickou podélnou zástavbou motoru se snažila být tím BMW, které i v rámci segmentu crossoverů chtělo mít takové to tvrdé jádro bavorských fandů. Jenže až s tímto druhým vydáním, které od roku 2015 už vsadilo na modulární platformu s motorem napříč, se stalo masovým zbožím.

Vždyť v roce 2018 se jednalo o nejprodávanější BMW z celého širokého portfolia této automobilky. Sice pomohl fakt, že nová řada 3 se teprve na trh chystala, ale i tak je to obdivuhodné. Na českém trhu se pak stabilně jedná o číslo tři, za X5 a pětkovou řadou.

Obecně o X1 uvažujme jako o malém crossoveru, jehož zákazníci jsou buď mladší, kteří z bavorského koláče ukusují poprvé, nebo jde o druhé auto do rodiny. Jenže nyní mu krom extravagantní X2, která z X1 přímo vychází, do rybníčku vkročila i nová řada 1. Auto postavené na novějších základech, viditelně v aktuálním designovém jazyku automobilky. X1 proto bylo zapotřebí zmodernizovat a na výsledek se právě díváte.

Nejvíce se v rámci modernizace změnil design exteriéru. Na fotkách a videu vidíte verze X Line - šedivý vůz, a M Sport v nové modré Misano. To jsou dva základní pakety, kterými se můžete odlišit od základní verze buď do „terénu”, nebo do „sportovna”.

Nové jsou ale ve všech variantách oba nárazníky. Maska chladiče v podobě typických ledvinek je větší a protáhlejší jako u novějších modelů včetně jedničky, byť nenásleduje možná trošku přehnaný styl u nové X5 či X7. Nové jsou přední svítilny s technologií vykrývání okolního provozu, Matrix. Změn si všimnete i u zadních svítilen, grafikou se opět přibližuje tomu, co v Mnichově aktuálně kreslí.

Uvnitř BMW posunulo X1 mezi ty hodnotnější volby. Především díky lepším materiálům, ambientnímu osvětlení, ale také větší, 10,3palcové obrazovce infotainmentu. Pro X1 je to novinka, ovšem jinak je i přes aktualitu této změny spíše pozadu za ostatními BMW.

Jedná se totiž o iDrive s interním označení ID6. V menu tak najdete kachličky místo konfigurovatelných oken, hlasové ovládání není tak vytříbené a celkově jde o starší filozofii. To ovšem vůbec není na škodu, protože právě tuto šestou generaci osobně považuji za to nejlepší mezi zábavně-informačními systémy vůbec.

Nový je také přístrojový štít, ale ani v nejvyšším provedení není plně digitální - opět, tohle nemusí být vůbec na škodu. Zvlášť pokud jste si nezvykli na opačný hranatý otáčkoměr u nových BMW.

Důležitý trumf se v rámci faceliftu pochopitelně nezměnil. Jde o vnitřní prostor, který je v rámci třídy velmi slušný. I díky posuvným zadním sedadlům mohou cestovat čtyři dospělí i na delší vzdálenosti v dostatečném pohodlí.

V rámci prvních seznamovacích jízd v okolí Mnichova jsem měl možnost vyzkoušet dvě nejsilnější motorizace z nabídky. Pod označením xDrive 25i se skrývá dvoulitr s výkonem 170 kW (231 koní) a dieselovým vrcholem jest xDrive 20d o stejné kubatuře a 140 kW (190 koních).

První jmenovaný je zkrátka skvělý, tichý společník s lineárním průběhem výkonu a malý crossover s ním upaluje jako divý. Ovšem nějak se nemohu zbavit dojmu, že takový výkon je pro auto tohoto zaměření až zbytečný.

Vznětová jednotka dokáže po přesednutí zklamat hlučnějším chodem ve spodním spektru otáček pod zátěží, typicky při startu z vedlejší ulice, ovšem při jízdě se uklidní a dál už je jen velice příjemným pohonem.

Navíc vzhledem k tomu, že se nechá pěkně poválet v nízkých otáčkách, počítejte s nízkou spotřebou kolem šesti litrů v kombinovaném režimu a navíc s pohodovým charakterem při běžné jízdě. A síla mu tedy také rozhodně neschází. Díky silnému zátahu od volnoběhu jsem překvapivě neměl pocit, že by mi od silného benzinu něco podstatného scházelo.

U slabších benzinových motorů dostanete dvouspojkovou sedmistupňovou převodovku, případně i ke slabším dieselům manuál. Ovšem tady jsem měl dvakrát tu čest s osmistupňovým automatem s hydrodynamickým měničem točivého momentu.

A opět jsem si mohl potvrdit, že spolupráci motoru s převodovkou zvládá BMW nejlépe ze všech nejen u velkých motorů a podélných zástaveb, ale i u těchto kompaktních konfigurací. Reaguje rychle, sametově a vždy tam máte ten kvalt, který si přejete.

Naposledy se u BMW X1 ladil podvozek v rámci modernizace motorové palety. Vzhledem k tomu, že se nic zásadního pod kapotou v rámci modernizace nezměnilo a podle inženýrů to ani nebylo potřeba kvůli připomínkám od odborné a zákaznické obce, tyto X1 jezdí tak, jako ty „letošní”.

Na výběr máte z klasického a o 10 mm sníženého M sportovního podvozku v rámci zmíněné M Sport verze. Ovšem pokud si připlatíte za adaptivní tlumiče, nezávisle na verzi získáte to samé. Stejně jako v mých dvou případech u vozů, které jsem zkoušel. Takže pokud od X line čekáte plavnější jízdu, není tomu nutně vždy tak.

X1 platila vždy za crossover s nadšeným jízdním projevem a po faceliftu tomu z výše zmíněných důvodů není jinak. Předtím, než se ale pro X1 rozhodnete, počítejte prosím s tím, že neumí kouzla a zajímavý jízdní projev vykoupí tužší nastavením.

Ano, na kvalitní silnici je až neuvěřitelné, jak snadno se tohle auto nechá vodit, přehazovat ze zatáčky do zatáčky s nevídanou jistotou. Posilovač řízení je nastaven možná až příliš na tuho - podporuje špatnou myšlenku, že co je tuhé, to je sportovní. To je velký omyl, naštěstí se na to ale dá zvyknout a i když po vás chce X1 pevnější úchop, řízení je dost přesné na to, abyste se v rychlém tempu cítili dobře.

Z podvozku máte takový specifický pocit, jako kdyby X1 sice stála na chůdách, ale nekrčila kolena. Jinak řečeno nevyužívala plně zdvih odpružení. Díky tomu se jen minimálně naklání, především ve sportovním režimu.

Ovšem právě díky tomu není X1 tím plavným SUV, které polyká díry a polní cesty na požádání. Ne že by byla uskákaná nebo nervózní, tlumiče jsou dostatečně rychlé a pracovité, do dorazů kola nejdou a takzvaně nezakopávají, tedy nemají tendenci k sekundárnímu vibrování, jak je v tomto segmentu u jednodušších konstrukce podvozku bohužel časté. Ale o kvalitě silnice zkrátka víte.

Do posledních let svého života vstupuje X1 s podstatně modernějším výrazem a kvalitnějším prostorným interiérem. Do techniky se Bavorští hluboko nepouštěli, což je vlastně dobře. Volil bych slabší benzinové jednotky a vůbec bych se nebál ani tříválcové patnáctistovky, kterou už jsme několikrát chválili. Možná se ale rozhodnete raději pro diesel, který uspoří palivo a jízdě dodá na pohodě. V případě osmistupňové převodovky je to spojení lahodné.

Počítejte s tím, že tohle auto je v rámci své kategorie snad nejvíce dynamicky schopné a jisté při rychlé jízdě. Ovšem když nemáte po ruce kouzla, jako jsou vzduchové odpružení, aktivní stabilizátory a další, musíte pohyby vyšší stavby krotit tužším uložením a nastavením podvozku. A vlastně, proč také ne, vždyť je to duší Bavorák, byť moderní doby.