Hlavní obsah
Projevy civilizačních chorob lékaři sice dokážou stabilizovat, ale pravá příčina daného onemocnění zůstává často nadále skrytá. Foto: Profimedia.cz

Příčiny civilizačních nemocí často najdeme v naší mysli

Civilizačních onemocnění, jako jsou například cukrovka, obezita, chronická únava, úzkosti, alergie, respirační problémy, migrény, deprese, syndrom vyhoření a podobně neustále přibývá. Lékařům se sice mnohdy daří tyto nemoci stabilizovat, ale pravá příčina daného onemocnění zůstává často nadále skrytá.

Projevy civilizačních chorob lékaři sice dokážou stabilizovat, ale pravá příčina daného onemocnění zůstává často nadále skrytá. Foto: Profimedia.cz
Příčiny civilizačních nemocí často najdeme v naší mysli

K současné situaci bezpochyby velkou měrou přispívá i životní prostředí a náš životní styl.

„V hledání příčiny ale musíme jít ještě o krok dále. I to, že znečisťujeme své okolí, má totiž svou příčinu. Skutečné kořeny všech našich současných problémů spočívají v našem myšlení. Jsou to právě naše myšlenky, které nás vedou ke znečišťování planety a rodí civilizační choroby,“ vysvětluje František Bartoš, zakladatel Školy shiatsu.

Lidé často posuzují to, kdo se jak chová. Nevidí ale, že jakékoli jednání se rodí vždy z myšlenky.

„Například když se někdo popere, předchází tomu, že se ti dva navzájem slovně urážejí. Tomu zase předcházejí myšlenky plné závisti anebo třeba pohrdání. A tak je to u každé lidské činnosti. Hlavní je změnit vnitřní přesvědčení. Uvědomit si, jaké myšlenky a názory nám skutečně prospívají a jaké nám škodí. A ty škodlivé je potřeba změnit,“ upozorňuje praktik shiatsu Dalibor Boháč.

Skutečné poznání přírody je cesta do svého nitra a ne napodobování chování ostatních.

Foto: Profimedia.cz

Člověk vždy podléhal a bude podléhat vyšším zákonitostem – zákonům přírody a vesmíru. Tyto principy nás zcela přesahují. Lidské zákony, ať už v podobě morálky, anebo práva, jsou v porovnání se zákony přírody úplně nicotné.

„Civilizace, které jsou moudré, se snaží tyto zákonitosti pochopit a žít s nimi v souladu. Jejich obyvatelům takový přístup zajišťuje fyzické a psychické zdraví, a především vnitřní klid a rozvíjí v nich hlubokou moudrost. Naše civilizace jde však opačným směrem, a proto se u nás objevují různé psychické a zdravotní problémy,“ vysvětluje František Bartoš.

Jedním ze zákonů přírody je pomíjivost

Vše, co vnímáme skrze smysly, má svůj začátek, růst, vrchol, pokles a konec. Vše, co zažíváme, začíná i končí – snídaně, mládí, pracovní den, partnerství, zamilovanost, dovolená...

„My jsme ale vychováváni k tomu, abychom se snažili věci neustále držet a bránili se jejich konci. Když nás pak vyhodí v práci anebo nás opustí přátelé, je to pro nás často zdroj velkého utrpení. Takové situace v nás vytvářejí velké napětí, spoustu emocí a časem možná i psychické a zdravotní problémy.

Navíc, abychom věci udrželi v souladu s našimi představami, jsme pro to mnohdy ochotní udělat cokoliv – znepřátelit si přátele, opustit partnera, a dokonce i drancovat přírodu, ničit vlastní půdu a vodu, zneužívat ostatní lidi. To vše je jen důsledek naší oddělenosti od své vlastní přirozenosti. A to nepřináší nic dobrého ani nám, ani naší civilizaci,“ upozorňuje Bartoš.

Pokud se chceme uzdravit, musíme se vrátit ke své podstatě. K tomu je potřeba být v souladu s přírodou a s jejím rytmem; je potřeba být pokorný k jejím zákonitostem.

Navíc pokud pronikneme do podstaty přírody, pochopíme, kdo jsme my sami, odkud pocházíme, co je tělo, co je mysl, co je láska, přátelství a především to nejdůležitější – co je život a co je smrt. Jen tehdy se může objevit vnitřní klid a štěstí. Náš vztah k sobě, k ostatním lidem i k přírodě se pak začne uzdravovat a z našeho života postupně začnou mizet fyzické i psychické potíže.

Nejde zde o nějaký pošetilý ideál. Jde o skutečnost, kterou je možné si jednoduše ověřit porovnáním různých civilizací, způsobu jejich myšlení a zdravotních problémů, které je sužují.

Pokud se chceme uzdravit, musíme se vrátit ke své podstatě.

Foto: Profimedia.cz

„Mladá generace Asiatů se snaží hodně připodobnit západní civilizaci. Ale naši předci, stejně jako ještě moje generace, mají velikou úctu a pokoru k matce přírodě. Žijeme, jíme, cestujeme podle počasí, ročního období, zdravotního stavu a podobně. Dříve, než se vydáme na cestu nebo zasadíme nějakou plodinu nebo uděláme rozhodnutí, vždy velmi pozorně sledujeme chování zvířat, sílu a směr větru, pohyby mraků. Člověk nestojí nad přírodou, není to její pán. Člověk je zrnko pouště, které je stejně významné jako ostatní zrnka – jako motýl, červík anebo kámen,“ vysvětluje Gantulga Ganjuur, duchovní učitelka původem z Mongolska.

Žádný doplněk stravy či sebesilnější lék věci nezmění

Žádné jiné řešení než návrat do harmonie s přírodou navíc ani není. Pokud naše myšlení nebude v pořádku, tedy v souladu s naší přirozeností, žádný doplněk stravy, žádný sebesilnější lék tuto skutečnost nezmění.

Pokud je mysl zatemněná, léky a bylinky budou vždy jen mírnit projevy nemoci a ulevovat nám od důsledků našeho počínání, nikdy však nevyřeší skutečnou příčinu.

Ani alternativní metody nefungují jako mávnutím kouzelného proutku, jak lidé často věří. K vyléčení může dojít jen díky opravdové ochotě, snaze a disciplíně daného člověka něco ve svém myšlení a životě měnit. A to vyžaduje práci a také se to nestane ze dne na den.

Což potvrzuje i farmaceutka Jitka Růžičková: „Jako lékárnici mě často trápí, kolika lidem není moderní medicína schopna pomoci. Ať už se jedná o bolesti hlavy, kožní, gynekologické, neurologické nebo různé psychické potíže, často se objevuje podobná věta...

‚Už jsem vyzkoušel/a všechno možné, co mi ještě poradíte?‘ Lidem bych vždy nejraději řekla, že je potřeba si uvědomit, že řešení problému se neskrývá v žádných zázračných kapkách ani tabletách, i když ty samozřejmě mohou přinášet dočasnou úlevu. Většina lidí tohle ale nechce slyšet.“

Bohužel mnozí lidé stejně přistupují i k východní medicíně či dalším alternativám.

„Ani alternativní metody ale nefungují jako mávnutím kouzelného proutku, jak lidé často věří. Lidé tak často zajdou k léčiteli, šamanovi, na shiatsu a podobně s tím, že se samo něco změní a stane. K vyléčení ale může dojít jen díky opravdové ochotě, snaze a disciplíně daného člověka něco ve svém myšlení a životě měnit. A to vyžaduje práci a také se to nestane ze dne na den,“ dodává farmaceutka.

Z extrému do extrému

Lidé se tak často chtějí vrátit k přírodě, ale ve skutečnosti jdou do opačného extrému.

Lidé se často chtějí vrátit k přírodě, ale ve skutečnosti jdou do opačného extrému.

Foto: Profimedia.cz

„Dnes jsme svědky různých trendů, jako je například chození naboso v zimě, jedení syrového jídla během celého roku, nemytí si vlasů anebo nekompromisní vyhýbání se lékům a podobně. Takové postupy vůbec nevycházejí ze skutečného poznání, ale naopak ukazují na naši oddělenost od přírody a naše nepochopení. Je to jen takový módní trend. Skutečné poznání přírody je cesta do svého nitra, a ne napodobování chování ostatních,“ varuje Gantulga Ganjuur.

Ke skutečné změně naší společnosti dojde tehdy, když se postupně změní každý z nás. Každý musí začít sám u sebe, nelze chtít po ostatních, aby se změnili, a sami zůstávat beze změny.

Nejlepší cestou ke změně ostatních je být pro ně příkladem a inspirací. Když uvidí výsledky, pochopí.

Jak se postupně vracet ke své přirozenosti?

  • Pozorujte přirozené chování zvířat a malých dětí.
  • Pobývejte hodně času v přírodě, vnímejte její tempo a rytmus, zkuste ho následovat.
  • Pozorujte proměnlivost přírody a to, jak se tato dynamika projevuje ve vašem vlastním životě.
  • Sledujte, jak se mění vaše chutě a potřeby během dne, během roku a v různých životních situacích a životních fázích.
  • Více vnímejte sebe a své okolí, méně mluvte a přemýšlejte.
  • Meditujte, vnímejte a zkoumejte svou mysl a tělo. Pronikněte do významu dechu.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků