Hlavní obsah

Rusové už hlídkují na syrsko-turecké hranici, mapa ukazuje rozdělení moci

Ruští vojenští policisté začali ve středu hlídkovat v severní Sýrii, kde mají pomoci zajistit stažení bojovníků syrské kurdské milice YPG. Rusko postupuje podle dohody, již v úterý v Soči dojednali prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo, kde se společné rusko-turecké patroly budou konat, a vyzvalo kurdskou milici, aby se stáhla od celé hranice mezi Sýrií a Tureckem.

Rusové už hlídkují na syrsko-turecké hranici, mapa ukazuje rozdělení moci

Oddíly ruské vojenské policie ve středu překročily Eufrat, začaly hlídkovat v Manbidži a také dorazily do pohraničního města Kobani, kde podle ruského ministerstva obrany pomohou zajistit stažení YPG a jejich zbraní do vzdálenosti 30 kilometrů od turecké hranice.

Podle dohody by měly v oblasti hlídkovat společně s Turky s výjimkou Kámišlí u hranic s Irákem, kde budou jen Rusové, což byl jejich požadavek.

Mapa zveřejněná ruským ministerstvem obrany ukazuje, že společné patroly se budou konat v oblastech, kam ještě turecká vojska nepostoupila, tedy východně od Rás al-Ajnu a západně od Tal Abjádu. Patroly se budou pohybovat do vzdálenosti 10 km od hranic. V oblasti bude také zřízeno patnáct postů syrských pohraničníků.

Ruská a syrská vlajka na pohraničním postu u syrské vesnice Zur Maghár u hranic s Tureckem

Foto: Huseyin Aldemir, Reuters

Asi 120 dlouhá oblast mezi těmito městy do hloubky 30 km však zůstane plně pod kontrolou Turecka a jeho loutkové Syrské národní armády (SNA). Turecko tak bude mít pod kontrolou dalších 3600 km čtverečných syrského území, ale ne oblasti, kde jsou ropná pole. Původně chtělo kontrolovat přes 14 000 kilometrů čtverečných.

Mapa ruského ministerstva obrany ukazuje oblast operace ruských hlídek

Foto: Martin Havelka, Novinky

Erdogan ve středu podle listu Hürriyet zdůraznil, že turecká přítomnost v Tal Abjadu a Rás al-Ajunu nebude trvalá, protože města patří Sýrii. Znovu připomněl plán, že by se tam mohli přesunout syrští uprchlíci, jež jsou nyní v Turecku.

„Nejsme okupační armáda. Skutečnými vlastníky je 3,6 milionu (syrských) uprchlíků (v Turecku). Samozřejmě, že když se se tam vrátí dobrovolně, mohou tam vést své životy na svém území,“ řekl Erdogan.

Většina z těchto uprchlíků ale pochází z jiných oblastí Sýrie. Turecká invaze naopak vyhnala 200 až 300 tisíc civilistů od hranic Sýrie a Turecka.

Vojáci syrské armády u města Tal Tamir

Foto: Baderkhan Ahmad, ČTK/AP

Nová dohoda dává kurdským oddílům YPG 150 hodin na stažení od celého zbytku syrsko-turecké hranice. Rusko se bude podílet na jejím zabezpečení spolu s Tureckem a Sýrií.

Kurdské milice se podle sdělení USA stáhly ze zóny mezi Rás al-Ajdem a Tal-Abjadem. To potvrdilo i turecké ministerstvo obrany, napsal list Hürriyet. Zatím se však nestáhly z oblastí východně a západně od Turky okupované zóny.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naznačil, že USA povzbuzují Kurdy, aby od hranice neodcházeli, a vyzývají je, aby se postavili turecké armádě. Peskov k tomu řekl, že USA zrazují své mnohaleté spojence, a Kurdům vzkázal, že budou-li proti Turecku bojovat, turecká mašinérie je rozdrtí.

Turecko dál vyhrožuje

Turecko bude kontrolovat stažení kurdské milice YPG a nebude váhat podniknout nutné kroky, pokud Rusko nesplní své závazky, řekl Erdogan po návratu ze Soči: „V krocích, které bychom potřebovali udělat, nebude žádná změna, jestliže sliby z dohod s USA a Ruskem nebudou splněny.“

Chlapec s tureckou vlajkou u u tureckého obrněného transportéru Kipri v syrském Tal Abjadu

Foto: Khalil Ashawi, Reuters

Podle něj Putin řekl, že milice z oblasti dostane. „Když nebude YPG eliminována, náš úkol začne. Nic se nezmění,“ dodal turecký prezident k Putinovu slibu.

Zatímco Putin označil desetibodovou dohodu za „velmi důležitou, ale ne klíčovou“, Erdogan ji označil za historickou.

NATO zvažuje misi

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvítal zlepšení situace v Sýrii. Hovořil s německou ministryní obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou o jejím návrhu na vytvoření bezpečné zóny a ministři zemí NATO hodlají jednat o tom, zda do plánu zapojit i alianční síly.

Evropský parlament chce prosadit škrty financí pro Turecko a zmrazit Ankaře 100 milionů eur (téměř 2,6 miliardy Kč). Jedním z důvodů je ohrožování regionální stability ze strany Turecka.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků