Článek
Pořadatelé si oddechli, že prezence neklesla ke stovce tisíc, což se mohlo snadno stát. Mnout ruce si však může i vládní koalice. Nezaznělo proti ní nic nového a program bylo místy těžké vůbec udržet. Mimo několika plamennějších řečníků v úvodu a jako vždy zábavného Zdeňka Svěráka v závěru se zbytek dal prospat. Vzhledem k rozpočtu, za který by se dala pořídit rocková show světové třídy, nic moc.
Hlavní riziko od prvopočátku představovala absence nosné myšlenky. Prohřešky vlády vyjmenovali řečníci v první části setkání několikrát tam a zpět, čímž se však politický obsah de facto vyčerpal. Demonstrace postrádala jasný cíl. Program musely zachraňovat ochotnické výstupy typu interpretace známých písní s „vtipně“ aktualizovanými texty či předvádění masek blanických rytířů. Největší chyba se stala v načasování a použití Letné.
Impulsem pro procitnutí z hibernace bylo chvilkařům vystoupení Petra Pavla, když se cítil být vydírán ministrem zahraničí Petrem Macinkou ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. V SMS zprávách Macinka vyhrožoval prezidentovi „pálením mostů“.
Sdružení svolalo demonstraci, kam se dostavilo kolem 90 tisíc lidí a zorganizovalo petici na Pavlovu podporu, kterou podepsaly za několik dnů statisíce lidí. Dva týdny nato se menší shromáždění konala na čtyřech stovkách míst po republice. V nadšení z úspěchu ohlásili chvilkaři shromáždění na Letné, aniž vyčkali miliontého podpisu pod peticí, což měla být původně podmínka. Že se ji nepodařilo splnit, není jediný kaz na štítu sobotní akce.
Tím hlavním je absence cíle. Namísto jasného požadavku, za nějž má smysl statisícové demonstrace svolávat, si pořadatelé zvolili motto boje proti erozi demokracie. Vyznění je zřetelně protivládní, neboť nová vládnoucí koalice nahlodává demokratické principy vícero způsoby.
Spěje k ochočení veřejnoprávních médií změnou způsobu jejich financování, chystá nový zákon o neziskovkách, jenž má v první fázi přinejmenším ostrakizovat ty se zahraniční účastí. Zahraničněpolitikou orientaci přetáčí od západních demokracií směrem k Východu, oslabuje pomoc Ukrajině v její sebeobraně před Ruskem. Zadlužuje stát nad zákonem povolený limit, avšak zároveň snižuje výdaje na bezpečnost, čímž opět vychází vstříc přáním Kremlu, který v Česku vidí svou zájmovou zónu.
Ve změně vládní politiky vidí pořadatelé Letné odklon od liberální demokracie, nazývají ji slovenskou cestou. Bez konkrétního požadavku se však shromáždění stává happeningem, oslavou jara či Svěrákových kulatin.
Letnou si měli chvilkaři schovat na lepší chvilku. Nejsilnějším kalibrem ze svého arzenálu marnotratně plýtvají na střelbu do vzduchu.