Hlavní obsah

Putin odmítl spojení Kremlu s ruskými žoldnéři v Mali

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Moskva

Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem odmítl spojení Moskvy s ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, kteří působí v západoafrickém Mali. Mali si podle něj může samo vybrat, jaké bezpečnostní síly si pozve, a Rusko to neovlivňuje. Francie má v Mali početné jednotky, jejichž přítomnost se stala po posledním puči v zemi terčem kritiky.

Foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin

Článek

„Mali má právo spolupracovat se soukromými ruskými společnostmi,“ uvedl Putin. Podle logiky, kterou používá Severoatlantická aliance, si Mali může samo vybrat, kdo se postará o jeho bezpečnost, citovala Putina agentura DPA.

Podle Macrona se Putin od propojení s wagnerovci rozhodně distancoval a „jeho odpověď byla zcela jasná“. Média ale podotýkají, že Macron neupřesnil, zda odpovědi svého kolegy věří.

Francouzské síly zabily lídra Islámského státu větší Sahary, oznámil Macron

Evropa

USA, Francie a další státy podílející se na misích v Mali podle AFP potvrzují, že malijská junta, která je u moci od roku 2020, povolala tuto soukromou milici, která je zapojená do operací i v dalších zemích subsaharské Afriky. Působí rovněž v Sýrii nebo v Libyi. Spojenci, kteří pomáhají Mali v boji proti teroristům, vidí v přítomnosti ruských žoldnéřů, známých bezohledným násilím, další destabilizující faktor. Junta zprávy o povolání žoldnéřů popírá.

ČR je mezi zeměmi, které odsoudily nasazení ruských žoldnéřů v Mali

Svět

Mali, které má přibližně 20 milionů obyvatel, zažilo od roku 2012 tři vojenské převraty a je považováno za politicky velmi nestabilní zemi. Od posledního převratu v květnu loňského roku vede zemi přechodná vojenská vláda. V této krizí zmítané zemi již léta působí potíže islamistické teroristické skupiny.

Putin a Macron v Moskvě jednali téměř šest hodin, zejména o možnostech mírového řešení ukrajinské krize. Rusko přesunutím desítek tisíc vojáků k Ukrajině vyvolalo obavy Západu, že připravuje agresi vůči této zemi. Moskva to popírá a naopak tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost.

Macron u Putina rozjíždí riskantní hru o mírového spasitele Evropy

Zahraniční

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám