Hlavní obsah
Syrské a irácké Kurdky z Ženských obranných sil (YPJ) v kasárnách na okraji severoiráckého Sindžáru. Foto: Profimedia.cz

Prezident Donald Trump si stále přeje brzké stažení amerických vojáků ze Sýrie. Zopakoval to krátce po raketovém bombardování za údajný chemický útok v syrském Dúmá. Pro syrské Kurdy, kteří nesli značnou část tíhy nyní už vyhraných bojů s teroristickým Islámským státem (IS), situace znamená, že budou těmi, jimž na bitevním poli srdnatě pomáhali, zřejmě hozeni přes palubu.

Syrské a irácké Kurdky z Ženských obranných sil (YPJ) v kasárnách na okraji severoiráckého Sindžáru. Foto: Profimedia.cz
Budou Kurdové zase jenom na odpis?

Situace v Sýrii se pro Kurdy nevyvíjí nijak dobře: nejde jen o to, že Trump chce odtud co nejrychlejší návrat svých vojáků. Hlavní je, že Turci už obsadili kurdskou enklávu Afrín a turecký prezident Recep Erdogan svým příznivcům slíbil, že jeho vojáci vyrazí dál směrem na Kobani a Kámišlí.

„Neskončíme, dokud nevytvoříme nárazníkové pásmo při naší hranici,“ prohlásil. Jeho cílem je podle analytiků oddělit Kurdy a jejich milice YPG od hranice s Tureckem, a to ještě na syrském území.

Asad nebude mít soucit

Do zabrané oblasti sousedního státu, o níž Ankara tvrdí, že ji nutně potřebuje z „bezpečnostních důvodů“, se pak mají podle týdeníku The Economist stěhovat někteří ze syrských běženců, kteří před válkou utekli do Turecka.

Erdogan už dokonce oznámil, že má v úmyslu bojovat také v Sindžáru, islamisty těžce zkoušené jezídské oblasti ležící na severozápadě Iráku při hranici se Sýrii a Tureckem. Tvrdí, že nyní v regionu operují bojovníci separatistické Strany kurdských pracujících (PKK).

Bagdád reagoval slibem, že jeho vojáci zařídí, aby se kurdské milice nedostaly k hranici s Tureckem, což snad Turky uklidnilo. Kurdové přitom nemohou čekat žádný soucit ani od režimu Bašára Asada. Jeho vláda s výraznou pomocí Ruska a Íránu kontroluje už více než 85 procent rozlohy země.

Írán se shodl s Tureckem

Stejně jako Turecko si ani Asad podle analytiků nepřeje žádné zlepšení postavení Kurdů – ti i za vlády jeho otce Háfize neměli například stejný přístup ke vzdělání a o opravdové samosprávě svých území si mohli nechat jen zdát.

Podobný přístup k syrským i vlastním Kurdům má Írán, další opora Asadova režimu. Na íránském území žije podle odhadů až osm miliónů Kurdů. Teherán a Ankara, které v názoru na řešení mnoha syrských problémů nenašly společnou řeč, se ohledně Kurdů náramně shodnou.

Tvrdí, že byť jen autonomní kurdské oblasti budou poskytovat zázemí svým bouřícím se soukmenovcům z jiných zemí. Pro Turecko je hlavním argumentem PKK, kterou považují za teroristickou organizaci nejen USA, ale i EU, a Írán s ním souhlasí.

Varovné stanovisko zaznělo i z Moskvy. Argumenty pro americké setrvání v Sýrii, do nějž Kurdové vkládali naděje, jsou podle zvláštního zmocněnce ruského prezidenta pro řešení syrského konfliktu Alexandra Lavrenťjeva „jen výmluvy“. Američané podle něj v Sýrii nemají nárok na žádný vliv.

„Americký odchod bude katastrofa“

Kurdové se snažili proti odchodu zhruba svou tisíc amerických vojáků podle listu The Washington Post argumentovat tím, že Islámský stát čas od času zvedne hlavu na zbytcích svého území při syrsko-irácké hranici, a dokonce se vrací na malé kousky už ztraceného hájemství. Samozvaný chalífát ale v tuto chvíli už není klíčovou hrozbou pro stabilitu na Blízkém východě.

A na evidentní zásluhy kurdských bojovníků o porážku IS, za niž zaplatili mnoha životy, se pomalu zapomíná. Spolu s tím, jak se zdá, pomalu hasne i dřívější americká přízeň. „Pokud v této situaci Američané Kurdy opustí, bude to katastrofa a Kurdové to budou vnímat jako zradu,“ shrnul list.

Velký a nešťastný národ rozesetý v obří diaspoře
Kurdové jsou třetí největší národnostní skupinou na Blízkém východě
Jejich počet se odhaduje na 40 miliónů
V Turecku tvoří 18 procent obyvatel, v Iráku 15 až 20 procent, v Íránu 10 procent
V Sýrii žilo před válkou kolem dvou miliónů Kurdů
Početná menšina žije v diaspoře i v Německu, Francii, Švédsku, Nizozemsku a USA
 Kurdština patří mezi indoevropské jazyky a je poměrně blízká dnešní perštině
 Léta však byla v mnoha zemích nelegální. Turecko má výuku v kurdštině až od roku 2009
 (brw)
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků