Článek
Cena zlata v pondělí dopoledne klesla pod 4100 dolarů (87 150 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), zatímco ceny stříbra padaly o devět procent. Následně se ale pokles zmírnil.
Za minulý týden nicméně zlato zlevnilo o 11 procent a jeho cena zaznamenala nejvýraznější propad od roku 1983. Na rekordu byla cena letos koncem ledna, kdy se vyšplhala na 5595 dolarů. Od začátku války v Íránu žlutý kov zlevnil o více než 14 procent.
Investoři přitom standardně v dobách nepokojů a nejistot nakupují zlato a sázejí na to, že si udrží svou hodnotu, pokud inflace prudce vzroste, znehodnotí se měny nebo udeří krize.
Nyní je ale situace trochu jiná. Prudce rostoucí ceny energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě nutí centrální banky po celém světě přehodnotit výhled úrokových sazeb. To je pro zlato důležité.
Obavy z inflace nutí centrální banky k tomu, aby sazby držely na stejné úrovni, nebo v některých případech je zvyšovaly, jako je tomu u Rezervní banky Austrálie.
„S tím, jak konflikt s Íránem vstoupil do čtvrtého týdne a ceny ropy se drží kolem sta dolarů, posunula se očekávání od snižování úrokových sazeb k jejich možnému zvyšování, což zhoršuje atraktivitu zlata z hlediska výnosu,“ vysvětlil agentuře Reuters hlavní analytik společnosti KCM Trade Tim Waterer.
Nižší úroky by pro drahé kovy byly příznivější, protože zmírňují jejich nevýhodu vůči investicím přinášejícím výnos, jako jsou například dluhopisy.
Roli hraje i to, že zlato za poslední dva roky neobvykle zdražovalo. Jen za loňský rok zhodnotilo cenu o 64 procent a zaznamenalo tak nejlepší sezónu od roku 1979. V lednu dosáhl tento kov vůbec poprvé hodnoty 5000 dolarů za troyskou unci.
„Někteří investoři nyní zlato prodávají, aby získali hotovost nebo vyvážili portfolia,“ citovala stanice CNN z analýzy nizozemské banky ING. Investoři by také mohli prodávat, aby splatili ztráty z jiných aktiv.
Aktuální turbulence také vedly k posílení kurzu dolaru, což znamená zdražení zlata pro zahraniční investory. To má vliv na slabší poptávku a větší ochotu prodávat.
