Haftarův mluvčí generál Ahmad Mismarí v prohlášení zveřejněném ruskou agenturou Sputnik požádal, aby Rusko diplomaticky intervenovalo v Libyi, a pomohlo tak vyřešit vleklou libyjskou občanskou válku, která vypukla po svržení diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011.

„Libyjská otázka vyžaduje angažování Ruska a osobně prezidenta Putina, odstranění zahraničních hráčů, například Turecka a Kataru a zejména Itálie. Ruská diplomacie by mohla v tomto hrát významnou roli,“ stojí v jeho prohlášení na anglické mutaci Sputniku.

Arabská verze Sputniku je však obsáhlejší a ukazuje, jak by si Mismarí pomoc představoval: „Víme, že je Rusko velmi aktivním hráčem ve válce s terorismem, když si vezmeme například Sýrii.“

Normalizace vztahů s Ruskem

Mluvčí libyjského polního maršála ocenil ruskou pomoc: „Rusko-libyjské vojenské vztahy se po dlouhé době vracejí k normálu. Máme dobré vztahy, skoro všichni důstojníci v LNA prodělali výcvik v Rusku.“ Zřejmě měl na mysli výcvik ještě před propuknutím občanské války.

„Libyjská národní armáda má všechny zbraně a je vybavována Ruskem,“ řekl ještě Mismarí. Dodal, že některé kontrakty na údržbu ruských zbraní a dodávky dílů nadále v omezené míře pokračují, ale že některé letecké a námořní zbraně i některé pozemní potřebují náhradní díly a údržbu.

V roce 2008 a 2009 dokonce byly uzavřeny příslušné kontrakty, ty ale Moskva neplní. Mismarí si v této souvislosti postěžoval na embargo Rady bezpečnosti OSN, které blokuje vyzbrojování Libyjské národní armády. Stejné embargo ale bránilo vyzbrojovat i prozápadní milice bojující proti Islámskému státu a například Itálii neumožňuje dodávat výzbroj libyjské pobřežní stráži bojující s převaděči lidí.

Mismarí upozornil, že „libyjské potřeby narůstají s pokračující válkou s terorismem“.

Nic pro západní oči

Anglická mutace Sputniku na rozdíl od arabské verze vynechala všechny kontroverzní pasáže o výzbroji, které by mohly naznačovat, že Moskva porušuje embargo na dodávky zbraní do Libye. Naopak zdůraznila, že Rusko nevybavilo LNA zbraněmi kvůli mezinárodnímu embargu.

Pozornost prohlášení věnuje tomu, že Rusko ošetřilo zraněné, kteří byli převezeni bezodkladně do Moskvy ve čtyřech skupinách po 25 až 30 lidech. To podle Mismarího udělalo „dobrý dojem na ozbrojené síly.“

 Námluvy Ruska a Haftara

Anglická mutace zmínila jen to, že Haftara přijal v Kremlu prezident Vladimir Putin, kde s ním maršál jednal o ruské pomoci. V lednu 2017 o ní jednal na palubě ruské letadlové lodi, když se vracela od břehů Sýrie. Tam přes video hovořil s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem. [celá zpráva]

Haftar přiznal, že u Putina žádal o pomoc při zrušení embarga OSN na dovoz zbraní do Libye. „Řekli nám, že zbraně dostaneme, až skončí embargo, a Putin se v tomto směru hodně snaží,“ řekl Haftar italskému deníku Corriere della Sera.

Krátce předtím, než loni v březnu dobyl ropné přístavy Rás Lanúf a As-Sidr, které nějakou dobu kontrolovaly islamistické skupiny, přesunula se skupina ruských specialistů působících v Egyptě k hranici s Libyí. [celá zpráva]

Spekulace o možném nasazení ruských žoldnéřů nebo specialistů přímo v Libyi se nikdy neprokázaly a nikdo je zatím nepotvrdil.

Účastníci oslav třetího výročí založení Libyjské národní armády nesou portrét velitele Chalífy Haftara.

Účastníci oslav založení Libyjské národní armády nesou portrét velitele Chalífy Haftara.

FOTO: Esam Omran Al-Fetori, Reuters

Text ve Sputniku vypadá jako příprava půdy pro případnou intervenci v Libyi. Newsweek se dokonce ptá, jestli je Rusko připraveno na další válku. Zásah v Libyi by však nebyl zdaleka tak snadný a obhajitelný jako v Sýrii, protože Haftar není představitelem země. Tu reprezentuje Vláda národního souladu. Haftar se jí odmítá podřídit. Má však údajně i podporu Francie. [celá zpráva]

Ambiciózní Haftar

Když loni v létě Haftar jednal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, přiznal, že chce ovládnout celou Libyi a zbavit ji teroristů. Přiznal, že s Lavrovem jednal o vojenské pomoci: „Rusko je náš blízký přítel, jsem přesvědčen, že nás neodmítne.” Lavrov ale zdůraznil, že vše musí probíhat v rámci vymezeném OSN. [celá zpráva]

Haftar, který studoval v Moskvě, začínal jako důstojník v Kaddáfího armádě a pomohl mu při převratu v roce 1969, kdy se dostal k moci. V roce 1987 byl zajat v Čadu s 600 vojáky, kteří se tam podíleli na libyjské agresi. Kaddáfí se jich zřekl a Haftárovi příznivci tehdy chtěli vůdce svrhnout kvůli neodpovědnému angažmá v Čadu, ale neuspěli. Libyjci s Haftarem měli být repatriováni, ale Američané jim zařídili přelet do Zaire a Haftar v roce 1990 emigroval do USA a získal americké občanství. Na jaře 2011 se do Libye vrátil a vedl povstalce proti Kaddáfímu.