Hlavní obsah

V Göringově domě ve Vlčím doupěti vědci objevili kostry pěti mrtvých. Neměly ruce ani nohy a pohřbili je nahé

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Šok čekal na amatérské badatele, kteří zkoumali zbytky bývalého domu nacistického pohlavára Hermanna Göringa v bývalém vůdcově hlavním stanu u města Kętrzyn ve Východním Prusku (na území dnešního Polska). Objevili kostry pěti lidí, které nemají ani ruce, ani nohy. Navíc se zjistilo, že mrtví byli pohřbeni nazí, nenašly se žádné zbytky látek.

Foto: Profimedia.cz

Pohled na zbytky Vlčího doupěte

Článek

„Byli jsme naprosto šokováni,“ říká Oktavian Bartoszewski. Oblast Vlčího doupěte již delší dobu zkoumá společně se sdružením Fundacja Latebra.

Tentokrát, jak říká Bartoszewski, chtěli prozkoumat starou dřevěnou podlahu. Deset centimetrů pod zemí narazili na kosti, objevili zbytky lidské lebky. Okamžitě zavolali policii, ale ta žádné stopy po nedávném zločinu neobjevila.

Pokračovalo se proto ve výkopových pracích a objevily se další kosti, například lebka novorozence. „Je to ta nejstrašnější věc, jakou jsme kdy viděli,“ říká Bartoszewski. Když pokračovali v kopání, našli další tři kostry. Dvě z nich patří dospělým, druhý dítěti ve věku od sedmi do deseti let.

Německá okupace odhalila mylnost politiky appeasementu

Historie

Kostry obestírá hned několik záhad. Nenašly se žádné zbytky látek, což naznačuje, že lidé byli pohřbeni nazí. Zřejmě největší záhadou jsou chybějící ruce a nohy.

Odborníci se domnívají, že lidé byli pohřbeni až poté, co byl dům postaven, v opačném případě by se ostatky objevily během stavby, řekl Bartoszewski deníku Bild.

Vědci si nyní lámou hlavu nad tím, kdo jsou mrtví. Existuje několik hypotéz. Jedna z nich upozorňuje na to, že v okolí býval hřbitov, další naznačuje, že to mohli být obyvatelé z oblasti, kteří se během roku 1945 zatoulali na pozemky Vlčího doupěte a byli zastřeleni. V obou případech by to nevysvětlovalo absenci oděvu a končetin.

Další variantou je, že v poválečných letech mohli sovětští nebo polští zpravodajští agenti popravit skupinu, která se mohla ocitnout „ve špatný čas na špatném místě“, píše web n-tv.de.

Palestinský politik hájí Hitlera, k holokaustu měl prý jasný důvod

Svět

Někteří experti připomínají, že se nedaleko nacházel domov pro mentálně postižené. Nezavrhuje se ani vysvětlení, že by kosterní nálezy mohly mít souvislost s případem okultismu. Nedaleko Vlčího doupěte fungovala tajná společnost, která se okultismem měla zabývat.

Vlčí doupě (německy Wolfsschanze) je kódové označení pro vůdcův hlavní stan ve Východním Prusku. Adolf Hitler zde strávil přes 800 dní, a to od června 1941 do listopadu 1944. Lokalita se nachází v zalesněné a bažinaté krajině, která poskytovala přirozenou ochranu před útoky. Ve Vlčím doupěti byl na Hitlera 20. července 1944 spáchán neúspěšný atentát. Kvůli postupu Rudé armády byla celá oblast tehdejšího Východního Pruska evakuována. Hitler odjel do Berlína a bunkr nechal zničit.

Hermann Göring byl vrchním velitelem Luftwaffe a šéfem říšského ministerstva hospodářství. Po válce byl jako jeden z předních nacistických válečných zločinců odsouzen k trestu smrti, popravě unikl sebevraždou v říjnu 1946.

Vyzpovídala Adolfa Hitlera i Trockého, dobře znala Jana Masaryka

Historie
Související témata:

Výběr článků

Načítám