KLDR „ignoruje sankce, když obchoduje se zakázaným zbožím a používá taktiky obcházení, které nabývají na velikosti, záběru a důmyslnosti,“ stojí ve zprávě, která vyzdvihuje klíčovou roli Číny.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Že sankce nefungují, bylo jasné z prudkého, stále se zrychlujícího rozvoje severokorejského jaderného a raketového programu. Od roku 2006 provedla KLDR pět jaderných zkoušek. Loni provedla 26 testů balistických raket včetně jedné moderní na tuhá paliva vypuštěné z ponorky. [celá zpráva]

Navíc se ukázalo, že roste i dolet severokorejských střel.

„Bezprecedentní frekvence a intenzita jaderných a raketových testů pomohla zemi dosáhnout významného pokroku ve vyspělosti zbraní hromadného ničení a vše naznačuje, že toto tempo bude pokračovat,“ uvádí zatím nepublikovaná více než stostránková zpráva osmičlenného výboru.

Výbor vede Brit, ale jsou v něm zastoupeni také experti z Číny, Ruska či USA. Zpráva se zaměřuje na to, jak je možné rozvíjet tyto nákladné programy, když země čelí sankcím.

Korejské schéma obcházení sankcí 

Severní Korea pomocí sítě, do které jsou zapojeni severokorejští diplomaté, různí podnikatelé a zprostředkovatelé i prachobyčejní pašeráci, vyváží nejen suroviny, jako jsou zlato, uhlí, železná ruda nebo vzácné zeminy, ale také rakety včetně balistických, jejich díly či sofistikovaná komunikační zařízení pro vojáky v poli. A také vojenské know-how.

Navzdory sankcím má Severní Korea přístup k mezinárodním trhům. Nejen že používá platby v hotovosti a ve zlatě, ale využívá také síť zemí, firem a jednotlivců, která jí umožňuje přístup na mezinárodní finanční trhy a k bankám v Číně či v New Yorku.

Důležitou roli v tom hrají Severokorejská úvěrová banka Daedong (DCB) a banka Daesong. Ty jsou obě na sankčním seznamu USA, působí však v čínských městech Ta-lien a Tan-tung na Liaotungském poloostrově i v Šen-jangu.

Šedesátiprocentní majoritu v bance Daedong podle dokumentů z července 2011 drží čínští akcionáři. Podle zprávy má DCB přístup na mezinárodní finanční trh přes síť offshoreových účtů a kanceláří zástupců v Číně.

Její operace podle zprávy OSN poskytly důkazy, že severokorejské banky „jsou schopny působit v zahraničí přes řadu společností, které nejsou registrovány jako finanční ústavy, ale fungují tak“.

Peking prý o obchodech neví

Na sankčním seznamu USA je jak banka Daedong, tak její dcera DCB Finance i její zástupce v Ta-lienu Kim Čchol-säm - protože poskytovali služby severokorejské důlní společnosti KOMID, což je hlavní severokorejský dodavatel zbraní.

Kim založil v Číně a v Hongkongu řadu firem na falešný pas, podle něhož je jihokorejským občanem. Přes firmy putovaly milióny dolarů navzdor americkým sankcím, podle nichž se měl zmrazit majetek Kima i majetek DCB.

Čína tvrdila, že o těchto obchodech neví. William Newcomb, bývalý člen výboru, jenž má na starosti sankce vůči KLDR, však o tom má pochyby. „Není to náhoda. Čínské tajné služby jsou dost dobré, aby věděly, kdo co dělá v jejich zemi,“ řekl.

Týmu vyšetřovatelů se loni podařilo zachytit, že se prodávala severokorejská šifrovací vojenská zařízení nebo „ruční protiletadlové rakety i satelitně naváděné střely”. Korea na tom vydělává značné peníze a výhodné je to i pro Čínu. Z elektronických součástek nakoupených za pakatel vyrábí vojenské vysílačky, které prodává rozvojovým zemím za 8000 dolarů.

Loni v červnu se podařilo zachytit leteckou zásilkou se 45 bednami těchto vysílaček a dalších vyspělých komunikačních systémů mířících z Číny do technologické firmy v Eritreji. To však je podle zprávy jen kapka v moři nelegálních miliardových dolarových obchodů.

Čína pod tlakem USA

Jen loni prodala KLDR Číně uhlí za 1,2 miliardy dolarů. Když objem překročil dvojnásobně povolený limit jednoho miliónu tun, Čína na to nereagovala. Až letos po dalším testu balistické rakety oznámila, že do konce roku nebude odebírat severokorejské uhlí. [celá zpráva]

Pchjongjang na to reagoval velmi podrážděně a uvedl, že Čína je loutkou v rukou USA. [celá zpráva]

Americký prezident Donald Trump po svém nástupu do funkce místo zdlouhavých diplomatických jednání obvinil Čínu, že neuplatňuje svůj vliv a páky na KLDR. [celá zpráva]

Už předtím varoval, že by mohl přestat uznávat pro Peking nepřekročitelnou politiku jedné Číny a pohrozil vysokými cly, což Číňany znepokojilo. [celá zpráva]

Jaký však bude další vývoj, není jasné. Tento týden do Pekingu přijel tajemník severokorejského ministerstva zahraničí, což Čína bez komentáře potvrdila. [celá zpráva]