Článek
Očekává se, že posílí euroskeptické a krajně pravicové strany, které jsou na vzestupu napříč unií. Je ale otázkou, jak moc posílí, protože podle předběžných odhadů agentury Ipsos v Nizozemsku strana euroskeptika Geerta Wilderse (PPV) očekáváním nedostála a skončila až na čtvrtém místě. [celá zpráva]
Jasněji bude až v neděli okolo půlnoci. Jako poslední uzavírá volební místnosti Itálie, kde se volí do nedělních 23:00 hodin. Teprve poté se začnou sčítat hlasy v celé unii, i když v některých zemích se už v neděli nehlasuje.
Češi zasednou ve více frakcích
To je také případ České republiky, kde se volí v pátek a sobotu. Dveře téměř 14 800 hlasovacích místností se otevírají v pátek ve 14:00 hodin.
Už teď je jasné, že zástupců ČR bude v europarlamentu méně a že usednou ve více frakcích.
Dosud měli totiž zastoupení ve čtyřech „politických rodinách“ parlamentu: u středopravých lidovců a středolevých socialistů, což jsou tradičně dvě nejsilnější seskupení, a také v řadách krajní levice či ve frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Celkem jich tam zasedalo 22.
Nyní se však v Česku hlasuje jen o 21 europoslancích. Jedno křeslo ČR bylo zrušeno kvůli snížení počtu mandátů ze 766 na 751, jak to stanoví Lisabonská smlouva, která vstoupila v platnost až po minulých eurovolbách.
Překoná-li ODS pět procent, zůstane asi i po volbách v řadách ECR, stejně jako ČSSD zaujme místo mezi evropskými socialisty a komunisté v krajní levici.
Mezi evropskými lidovci ke KDU-ČSL zřejmě přibude ještě jedna strana, TOP 09, nebo „topáci“ vystřídají lidovce – pokud ti nepřekonají hranici volitelnosti. Dojde-li na lídra kandidátky ANO Pavla Teličku, stanou se poslanci za Babišovu stranu součástí frakce evropských liberálů. V řadách této silně proevropské frakce dosud Češi nepůsobili.
Europoslanci z ČR nezasednou přinejmenším ve dvou či třech zbývajících frakcích. Neobjeví se totiž například po boku euroskeptického politika Nigela Farage v seskupení Evropa svobody a demokracie ani v plánované frakci krajní pravice, která má nést název Evropská aliance pro svobodu.
Uvidí se také, zda čeští zelení budou mít dost hlasů na to, aby překročili hranici volitelnosti a připojili se k frakci evropských Zelených.
Významná rozhodnutí přijatá v Bruselu: |
---|
Mobilní tarify: do konce roku 2015 skončí v EU roamingové poplatky |
Tabáková směrnice: od roku 2016 musí dvě třetiny povrchu krabiček s cigaretami tvořit varování před následky kouření, ochucené cigarety do roku 2020 skončí. |
Práva v bankách: všichni obyvatelé EU mají právo na bankovní účet bez ohledu na národnost či finanční situaci. |
Jídlo: od prosince 2014 musí být na potravinových výrobcích detailní seznam jejich složek, od roku 2016 budou povinné údaje o kaloriích a o množství tuku či cukru. |
Potravinová bezpečnost: od příštího roku musí všechny masné výrobky obsahovat údaje, ze které země zvíře pocházelo a ve které šlo na jatka. |
Plastové nákupní tašky: schváleno opatření k omezení jejich používání |
Webová neutralita: žádný poskytovatel obsahu nemá nárok na zvýhodněné zacházení |
Vydávání dat: schválena dohoda o předávání osobních dat leteckých pasažérů do USA. |
Výsledky jsou jen začátkem maratónu
Výsledky evropských voleb nastartují rozsáhlé změny v personální skladbě vedení Unie. Pokud vše půjde hladce, měl by „poker“ o rozdělení postů skončit do půl roku. K hlavním mezníkům celého procesu patří: |
---|
27. května: šéfové států a vlád EU pověří europrezidenta zahájením jednání o hlavě Komise |
do 24. června: ustaví se frakce; k jejich založení je třeba nejméně 25 poslanců ze sedmi zemí EU |
26.–27. června: Evropská rada navrhne kandidáta na šéfa Komise |
1.–3. července: první plenární zasedání nového parlamentu, zvolí nové vedení |
14.–17. července: Europarlament bude hlasovat o kandidátovi na šéfa Komise |
léto: schválený šéf Komise sestaví svůj tým z kandidátů navržených členskými státy |
září: slyšení navržených eurokomisařů a šéfa unijní diplomacie v europarlamentu (EP) |
říjen: EP by měl při hlasování schválit novou Evropskou komisi |
listopad: hlavy států a vlád zvolí na 2,5 roku nového šéfa Evropské rady („evropského prezidenta“) |