Rusko hrozí: Budou-li ve Švédsku a Finsku základny NATO, namíříme jaderné zbraně na Evropu

„Když se ve Švédsku a Finsku objeví základny NATO, Rusko nebude mít na výběr. Nebude moci jednat jinak než neutralizovat nerovnost a novou hrozbu rozmístěním svých jaderných hlavic,“ zaznělo v komentáři Rossija 1 v živém vysílání.

„Jejich oficiálním důvodem (ke vstupu do NATO – pozn. red.) je strach. Oni se ale budou víc bát uvnitř,” dodal ruský komentátor.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv už před několika týdny prohlásil, že by případné rozšíření NATO o Švédsko a Finsko mohlo vést k rozmístění jaderných hlavic v Kaliningradu, tedy ruské exklávě v Evropě mezi Litvou a Polskem.

Švédská vládní sociálnědemokratická strana v neděli podpořila vstup země do NATO, již dříve se podobným způsobem vyjádřila i finská vláda. Obě severské země se k historickému kroku rozhodly po ruské invazi na Ukrajinu.

Právě možné rozšíření Severoatlantické aliance na východ, po zvažovaném pozvání a vstupu Ukrajiny bylo jedním z argumentů, kterým Moskva ospravedlňovala zahájení invaze na Ukrajinu, v níž pokračuje dodnes.

Na změnu postoje dosud neutrálních severských zemí už reagoval i ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Byť tradičně umírněnější než komentátoři televize Rossija 1.

„Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme. Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky. Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat,” řekl.

Finsko ani Švédko, které se k NATO nepřipojily ani v nejvypjatějších obdobích studené války, začaly dávat najevo svůj úmysl vstoupit do aliance po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z konce února letošního roku. Záměr se v obou zemích těší podpoře veřejnosti. Finsko například sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.