Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Neobvyklá kampaň před prezidentskými volbami v Polsku, které měly být původně 10. května, ale kvůli epidemii koronaviru musely být přeloženy na neděli, vyvrcholila. Oficiálně sice trvala pouze dva týdny, ale ve skutečnosti se země v předvolebním šílenství zmítala přes půl roku. Odehrávala se totiž ve dvou odlišných, dezorganizovaných a pandemií postižených etapách.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
O palác se poperou dvě tváře Polska

Na střídačku ji vláda strany Práva a spravedlnosti (PiS) ve sporech s opozicí zmrazovala a potom zase odmrazovala. Za pochodu, pod vlivem pandemie, se měnila volební pravidla. V závěru vše přerostlo v kampaň, která je i podle Poláků agresivní. Nezávisle na tom, co se stalo a ještě stane, se zdá, že z jedenácti uchazečů definitivně, a to už před nedělním prvním kolem, vygenerovala dva stěžejní favority.

Před 10. květnem bylo vše jinak

Osmačtyřicetiletý Andrzej Duda, současný prezident a kandidát PiS, měl v posledních dnech v průzkumech podporu asi 41 procent voličů a stejně starý primátor Varšavy Rafal Trzaskowski z opoziční Občanské platformy (PO) necelých 32 procent.

Za Dudou a Trzaskowským pak následuje velká propast. Szymona Holowinu (nezávislý) podporuje přes deset procent voličů, Krzystofa Bosáka (Konfederace) sedm procent, zatímco Roberta Biednoneho (Levice) a Wladyslawa Kosiniaka-­Kamysze (Polská lidová strana) shodně po čtyřech procentech respondentů. Zbývajících pět uchazečů o klíče od prezidentského paláce na Krakovském předměstí ve Varšavě je v průzkumech buď těsně nad, anebo pod hranicí jednoho procenta.

Rivalita a boj mezi neokonzervativním Dudou a liberálním Trzaskowským vybičovala tradiční předvolební boj mezi PiS a PO takových rozměrů, že ostatních devět uchazečů smetla. Ovšem už ani PiS se dnes nezdá jako příliš reálné, že by buď Duda, nebo Trzaskowski dosáhl už v prvním kole na nadpoloviční většinu hlasů.

Přitom ještě těsně před 10. květnem vše vyhlíželo zcela jinak. Podpora Dudy úzce propojeného s vládnoucí stranou Jaroslawa Kaczyňského překračovala 60 procent. Navzdory zákazu shromažďování kvůli pandemii jako jediný kandidát nepřetržité křižoval celou zemi a za podpory vládních médií vedl neomezenou kampaň. Vše nasvědčovalo tomu, že v prvním kole post obhájí a v úřadě setrvá dalších pět let.

Protesty opozice a jí podnícené veřejnosti proti „volbám za každou cenu“ však tento scénář narušily: volby byly odloženy. Občanská platforma toho využila a vyměnila mdlou Malgorzatu Kidawovou-Blonskou, jejíž podpora se zřítila z 30 na beznadějná čtyři procenta, za svěžího Trzaskowského. Ten jakoby pokropen živou vodou záhy vzkřísil naděje PO na slušný výsledek.

PiS znervózněla

Duda byl po celé volební období, které mu končí 6. srpna, až podezřele poddajný i k těm nejdivočejším změnám PiS. Bez mrknutí oka se podepisoval pod zákony, které podle Evropské unie omezují nezávislost soudnictví, a také pod další kontroverzní právní normy.

Z obavy, že Trzaskowski by PiS podobné počínání netoleroval, rozeslal jeho lídr Kaczyňski stranické základně dopis s varováním, že „vítězství kandidáta z tábora protivníka by Polsko uvrhlo do hluboké krize, čemuž je třeba zabránit“. K tomu přibyla obvinění PiS, že Trzaskowski nejenže je vstřícný vůči komunitě LGBT a není spořádaným katolíkem, ale navíc si neváží ani klasické polské křesťanské rodiny – zkrátka že je přesným opakem Dudy, což státní Telewizja Polska (TVP) opakovala několik hodin denně.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků