Hlavní obsah

Každá země Unie ať si určí svoje kvóty na migranty, požaduje Itálie

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brusel
Aktualizováno

Itálie chce, aby si každá členská země Evropské unie stanovila kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih. Podle agentury DPA to vyplývá z návrhu, který italský premiér Giuseppe Conte připravil na minisummit některých členů EU v Bruselu. Zvýšit by se mělo podle něj také úsilí při uzavírání dohod EU se zeměmi, ze kterých migranti do Evropy přicházejí, ale i ostraha vnějších hranic.

Foto: Alessandro Bianchi, Reuters

Italský premiér Giuseppe Conte

Článek

Dokument s názvem Evropská víceúrovňová strategie pro migraci, který Conte předložil patnácti dalším prezidentům a předsedům vlád EU, jež se sešli v Bruselu, obsahuje deset bodů, které by podle Říma mohly vyřešit problém migrace.

"Každý stát si stanoví vstupní kvóty pro ekonomické migranty," stojí v dokumentu. Podle agentury DPA tím má Itálie na mysli lidi, kteří nemají nárok na udělení azylu. "Je to princip, který musí být respektován, musí být ale poskytnuta i přiměřená finanční protiopatření vůči státům, které nenabízejí přijetí uprchlíků," píše se v italském návrhu.

Kdo se vylodí v Itálii, vylodí se v Evropě.
z italského dokumentu

Z dokumentu vyplývá, že Itálie chce docílit změny takzvaného dublinského systému, podle kterého je za zpracování žádosti o azyl zodpovědná ta země, do které migrant vstoupí nejdříve.

"Kdo se vylodí v Itálii, vylodí se v Evropě," stojí v textu dokumentu. Členské státy by podle něj měly mít "společnou zodpovědnost" za migranty zachráněné na moři. "Povinnost záchrany se nesmí stát povinností zpracovat žádosti (o azyl) za všechny," píše se dále v textu s tím, že je "v sázce" je budoucnost schengenského prostoru bez hraničních kontrol.

Italský dokument dále vyzývá ke vzniku "mezinárodních ochranných středisek" v tranzitních zemích, ve kterých by se posuzovaly žádosti o azyl a nabízela možnost dobrovolné repatriace. Zintenzivnit by se měla spolupráce především s Libyí a Nigerem, s jejichž pomocí se podle dokumentu podařilo letos zabránit v příchodu 80 procent migrantů. Na území EU azylová střediska pro zachráněné migranty nemohou vznikat jen v Itálii a Španělsku, stojí dál v textu.

Aby byla ve zvládání migrace úspěšná, musí podle italského dokumentu EU také společně bojovat proti obchodování s lidmi a pašeráctví a posílit ochranu vnější hranice.

Merkelová: Jednání budou složitá

Německá kancléřka Angela Merkelová na úvod summitu zmínila, že by se mělo hovořit o omezování počtu migrantů mířících do EU i o tom, jak těmto lidem zamezit v následných přesunech mezi státy unie. Dohoda podle ní bude složitá a lze ji spíše očekávat až na summitu celé EU ve čtvrtek.

„Druhotné přesuny migrantů uvnitř Unie by do nalezení shody mezi státy Unie mohla řešit dvoustranná či třístranná ujednání mezi nimi,” míní Merkelová s tím, že v neděli 24. června konsenzus nejspíš nelze očekávat.

O problematice se má mluvit hlavně na summitu celé osmadvacítky ve čtvrtek.

Právě otázka, zda má Německo začít rovnou od hranic vracet ty migranty, kteří už o azyl požádali jinde, je základem nynější hluboké politické krize, které Merkelová doma čelí. Bruselské jednání by jí mohlo pomoci tuto situaci zvládnout.

Zachránit Schengen?

Migrační téma nabývá v Unii a v členských zemích opět na důležitosti přesto, že podle statistik přichází nyní do Evropy migrantů výrazně méně než v letech 2014 či 2015, kdy krize vrcholila. V nové politické atmosféře rok před volbami do europarlamentu se už ozývají hlasy, podle kterých by krach pokusů o dohodu na unijní úrovni mohl ohrozit celý evropský projekt.

Nový italský premiér Giuseppe Conte při příchodu na aktuální minisummit oznámil, že přijel nabídnout zcela nové řešení migrační problematiky, které označil za „víceúrovňovou strategii pro migraci”.

Itálie, která si stále hlasitěji stěžuje na malou pomoc a podporu ze strany EU, začala v posledních dnech odmítat do svých přístavů pouštět lodě nevládních organizací s migranty, kteří byli zachráněni ve Středozemním moři. Prosazuje ale také přerozdělování migrantů ze zatížených zemí, tedy i z italského území, do jiných států bloku.

Řím už navíc dopředu nesouhlasil s písemným návrhem závěrů z aktuálního jednání připraveným Evropskou komisí, schůzka tak nakonec zřejmě nebude mít žádný „oficiální” závěrečný dokument.

Dle belgického premiéra Charlese Michela je v zásadě cílem schůzky zachránit evropský schengenský prostor volného pohybu.

Macron: Řešení založme na hodnotě lidských práv

Francouzský prezident Emmanuel Macron před novináři nynější krizi označil za politickou. Evropa podle něj musí zůstat věrná svým hodnotám individuálních lidských práv – a na nich založit řešení.

Také Macron ale uvedl, že je třeba najít způsob, jak omezit pohyby migrantů mezi zeměmi EU, ale i jejich příchodu do Unie.

Právě hlava Francie se v sobotu vyslovila pro možné sankcionování zemí, které odmítají migranty s prokázaným nárokem na azyl. Českého předsedu vlády v demisi Andreje Babiše (ANO) tím zaskočil. [celá zpráva]

Neúčast visegrádské čtyřky

Minisummit 16 států EU svolal na nedělní odpoledne do Bruselu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Česká republika se spolu s dalšími státy visegrádské skupiny, tedy Slovenskem, Maďarskem a Polskem, rozhodla neúčastnit.

Podle Babiše se setkání svolalo nestandardním způsobem a nelze tedy říci, že by jej ČR bojkotovala. [celá zpráva]

Kancléřka Merkelová, se kterou český premiér dle svých slov telefonoval, mu neúčast nevyčítá.

I při neúčasti zemí této skupiny budou předsedové vlád a prezidenti některých zemí nejspíš debatovat právě také o reformě unijního azylového systému. Ta stále obsahuje – byť jen pro případ krize – plán na povinné přerozdělování migrantů mezi všechny státy bloku tak, aby žádná země nenesla neúměrnou zátěž.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám