Článek
Byl to právě Poul, kdo licence a povolení k vývozu dronů Nemesis zařizoval. Vojenská policie prověřuje, jestli firma FPV Space ve skutečnosti neprováděla zahraniční obchod s vojenským materiálem a nikoli se zbožím dvojího užití, k čemuž měla povolení.
„Je důvodné podezření, že zboží se vývozy dostává do oblasti válečného konfliktu k hromadnému použití v ozbrojených silách,“ napsali vyšetřovatelé s tím, že licence mohla být získána na základě nepravdivých nebo neúplných údajů.
Skupina D si přitom předem zažádala u ministerstva obrany o posouzení, pod jakou skupinu jejich drony spadají. V únoru 2024 od něj obdrželi stanovisko z Univerzity obrany Brno, že posuzovaný bezpilotní prostředek může spadat do kategorie zboží dvojího užití.
Podle Poula také ministerstvo průmyslu a obchodu od začátku vědělo, co se bude převážet a komu je zásilka určená. Konečných uživatelů bylo osm, každý potřeboval svou licenci. Šlo o oficiální bezpečnostní a armádní složky Ukrajiny.
„Za celou dobu jsme žádali a také bez problémů dostali osm licencí. Součástí každé žádosti je jasné určení toho, kdo je vývozce (FPV Space), příjemce (Skupina D) a konečný uživatel. Nikdy jsme se s tím netajili,“ podotkl.
Loni v dubnu dokonce sami jeden z vývozů zastavili, aby neporušili zákon o vývozu zboží dvojího užití. Změnila se totiž velitelská a organizační struktura u koncového uživatele a nebylo možné věrohodně ověřit, k čemu budou drony použité.
„Jakmile jsme zjistili, že u jednoho z nich došlo ke změně, náš odběratel byl převelen pod jinou brigádu, tak jsme to přerušili. Informovali jsme ministerstvo a v této části jsme vývoz včas zastavili. Ale s těmi odběrateli, kde problém nenastal, jsme dle platné legislativy pokračovali dál,“ vysvětlil redakci právník Jiří Nenutil.
Licenční řízení je podobné
Podle mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánky Filipové přitom obě licenční řízení fungují podobně. Jediný rozdíl je, že při posuzování vojenského materiálu je povolovací režim dvoustupňový.
„Subjekt nejdříve musí získat povolení k provádění zahraničního obchodu a až následně licence pro konkrétní obchodní případy. Oproti tomu v případě zboží dvojího užití je režim nastaven jednostupňově a subjekt žádá o povolení ke konkrétním případům,“ vysvětlila.
Délka řízení je v obou případech obdobná a také v obou případech žádost posuzují stejně přísně i tajné služby a další ministerstva.
Závazné stanovisko dává ministerstvo vnitra z pohledu vnitřní bezpečnosti, ministerstvo zahraničí posuzuje zahraničně-politické zájmy ČR a dodržování mezinárodních závazků a ministerstvo obrany vojenskou stránku věci.
Podle zákona ministerstvo povolení neudělí, pokud konečný uživatel nezaručí, že zboží nebude použito pro vojenské účely, které jsou v rozporu se zájmy ČR.