Hlavní obsah

Jen jsem plnil povinnosti. Kapitán ruského airbusu se za hrdinu nepovažuje

Kapitán airbusu A321 aerolinek Ural Airlines Damir Jusupov, jemuž se podařilo ve čtvrtek nouzově přistát poté, co letadlu selhaly oba motory, je mnohými oceňován jako hrdina, který zachránil životy 230 lidí. On sám však řekl, že jen dělal, co bylo jeho povinností, uvedla agentura TASS.

Jen jsem plnil povinnosti. Kapitán ruského airbusu se za hrdinu nepovažuje

Na dotaz novinářů, zda se považuje za hrdinu, odpověděl Jusupov: „Ne. Mnozí říkají, že jsem hrdina, ale já se za hrdinu nepovažuju, protože jsem udělal, co jsem měl udělat: zachránil jsem letadlo, cestující a posádku.“

Kapitán popsal, že jednal pod časovým tlakem, celý let trval jen tři minuty. Navíc musel měnit rozhodnutí, jak se situace zhoršovala, když po levém motoru vypověděl službu i pravý.

Hned po startu začal být chod levého motoru nestabilní. „Plánoval jsem nabrat výšku, myslel jsem si, že bychom se mohli otočit a vrátit se na letiště Žukovskij. Ale druhý motor začal ztrácet výkon,“ líčil Jusupov.

Pilot Airbusu A321 Ural Airlines Damir Jusupov

Foto: Profimedia.cz

„Výkon motoru nebyl dostatečný na to, abychom pokračovali v letu, ani na to, abychom si udrželi výšku, ve které jsme byli. Výška přitom byla malá. Když jsme viděli, že i druhý motor selhává – napadlo mne jediné řešení – posadit letadlo rovnou před sebe. Navzdory všem našim akcím začalo letadlo klesat,“ řekl kapitán televizní stanici Rossia 1.

Oba motory měly problémy, protože nasály ptáky. „Když selhaly oba motory a letadlo mířilo dolů, uvědomil jsem si, že srážka se zemí je nevyhnutelná, tak jsem se pokusil přistát, jak nejjemněji to šlo, s co nejmenší vertikální rychlostí,“ řekl Jusupov.

Zdůraznil, že jednal bez emocí: „Nic jsem necítil, byly tu jen myšlenky, jak zabránit pádu. A když bylo jasné, že je to nevyhnutelné, tak posadit letadlo co nejměkčeji.“

Pochvala posádce

Nejdřív ale musel vybrat místo pro nouzové přistání: „Viděl jsem, že přede mnou je hrubý terén, strže, jezero a pole.“ Vybral kukuřičné pole. „Rozhodl jsem se, že bude bezpečnější přistát bez vysunutého podvozku. Je bezpečnější přistát bez podvozku, jinak by se stroj mohl převrátit a důsledky by byly vážnější,“ uvedl.

V tomto případě došlo „jen“ k lehkému zranění 76 cestujících, mezi nimiž je 19 dětí. Středně těžké zranění pak utrpěla 69letá důchodkyně, která jako jediná musela zůstat v nemocnici.

Kapitán poděkoval druhému pilotovi Georgiji Murzinovi, který mu výrazně pomohl zvládnout těžkou situaci a poskytoval údaje o obou motorech. Jusupov také připomněl, že po přistání začala práce letušek: „Udělaly toho hodně, spustily a nechaly nafouknout záchranné skluzavky a evakuovaly cestující do bezpečné vzdálenosti.“

Airbus A321 Ural Airlines po nouzovém přistání do kukuřičného pole u Moskvy

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Ta činila 300 metrů. Letadlo bylo plné paliva. Asi tuna z něj po nouzovém přistání vytekla.

Vydechnout si kapitán mohl, když starší stevard vstoupil do kabiny a řekl, že všichni cestující byli evakuováni a nejsou žádné oběti: „Poté, co se evakuovali cestující, jsem vyšel ven, prohlédl si všechny škody a ubezpečil se, že všichni cestující jsou v bezpečné vzdálenosti od letadla. Pak jsem se vrátil do kabiny a zavolal ženě.“

Kapitán Jusupov ještě dodal, že posádka jednala přesně podle toho, co se naučila, přičemž zdůraznil, že piloti každého půl roku trénují na simulátoru i mimořádné situace.

„Morálně i profesionálně jsme na to připraveni. Máme vlastní simulátor v Jekatěrinburgu i vlastní školu na přípravu posádky, které děkuji, protože díky těmto naučeným schopnostem se nám podařilo úspěšně přistát s letadlem bez toho, aby cestující utrpěli vážná zranění,“ doplnil.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků