Hlavní obsah
Nejvíce vyznavačů islámu žije v Německu Foto: -ti, Právo

Evropa panikaří z muslimů, ale kolik jich vlastně je?

Ani spisovatel Michel Houllebecq netvrdí, že muslimové do roku 2022 ve Francii početně převládnou. Pokud ve svém románu „Podrobení“ popisuje vzestup muslimského prezidenta, spojuje jej hlavně s vypočítavostí a pohodlností vlastních spoluobčanů.

Nejvíce vyznavačů islámu žije v Německu Foto: -ti, Právo
Evropa panikaří z muslimů, ale kolik jich vlastně je?

Přes sílící strach z nástupu muslimů netvoří vyznavači islámu v žádné zemi Unie rozhodující část obyvatel. V celé Evropě ale už celkem žije přinejmenším
44 miliónů muslimů (údaj z roku 2010), z toho většina zatím mimo EU.

Nejpočetnější muslimskou menšinu v Evropě má přitom Rusko – šestnáct miliónů. Ve Francii jich žije 4,7 miliónu. Spolková republika se 4,8 milióny drží jistý rekord: má přibližně tolik muslimů jako celá Severní a Jižní Amerika dohromady.

V rámci Unie tvořili vyznavači islámu před čtyřmi lety necelá čtyři procenta obyvatel. Podle údajů amerického Pew Forum on Religion and Public Life z roku 2011 se ale jejich podíl na obyvatelstvu Evropy zvýší.

Ani v roce 2030 by však neměl překročit osm procent, byť třeba ve Francii stoupne až na deset procent. Až pro rok 2050 předpovídá americký Migration Policy Institute, že muslimové budou tvořit v dnešní EU pětinu obyvatel.

Strach nedbá na žádná čísla

I zdánlivě pomalý růst ale vyvolává paniku, protože je provázen vlnou obav, jak ukázal loňský výzkum Ipsos-Mori ve Francii. Tam si lidé myslí, že muslimové už tvoří třetinu (31 procent) obyvatel země – ve skutečnosti je jejich podíl čtyřikrát nižší.

Někde však muslimové už nyní představují většinu – v Kosovu a v Albánii, v Turecku, Ázerbájdžánu a Kazachstánu, jež ovšem leží v Evropě jen zčásti. Jinde však jsou a zřejmě i nadále zůstanou menšinou – aspoň pokud sami Evropané nezačnou masově uvažovat o konverzi tak jako hrdina Houllebecqova románu.

Přes to všechno jsou na západě Evropy muslimové vidět na mnoha místech. Asi nejvíce v pařížské aglomeraci, kde jich žije 1,7 miliónu, takže některým předměstím dominují. K pařížským číslům se blíží i londýnská či moskevská aglomerace.

V rámci Unie mají muslimové největší podíl v britských městech Blackburn a Luton, kde tvoří čtvrtinu až třetinu obyvatelstva. K tomu se pomalu blíží i švédské Malmö a Stockholm, francouzské Marseille a Roubaix nebo bulharské Chaskovo, kde každý pátý člověk vyznává islám nebo má muslimské předky.

„Staří“ i noví

Existují vlastně dvě „muslimské Evropy“: v jedné sahá přítomnost vyznavačů islámu celá staletí zpátky do minulosti, v druhé se staly masy muslimů novinkou.

V různých částech Ruska a Balkánu žijí vyznavači Mohameda přinejmenším pět století, často i déle. Naopak do Itálie či do Španělska se muslimové vracejí po staleté přestávce a často se tu dlouho nezdrží – pro nemalou část z nich jsou to jen přestupní stanice na cestě k bohatšímu severu Unie.

Pro Němce, Francouze, Brity a řadu menších zemí Evropy jde však o zcela nový demografický jev – někdy spjatý s koloniálním dědictvím, jindy s ekonomickými potřebami. Počet muslimů začal v těchto zemích výrazně růst zhruba od 60. let.

Tehdy Francie končila válku v islámském Alžírsku a přijímala Alžířany, kteří bojovali na její straně. Německo mezitím lákalo muslimské Turky a Kurdy jako stavební dělníky a síly do továren.

Muslimové v Evropě přitom etnicky netvoří jednotnou skupinu: nejvíce je tu Kurdů a Turků (hlavně v Německu), Pákistánců a Bangladéšanů (především v Británii), jakož i obyvatel severní Afriky (ve Španělsku, Francii či Itálii).

Rozdílnost se týká i jejich víry. Část evropských muslimů se postojem k islámu příliš neliší od „matrikových katolíků“. Jiní naopak velmi přísně dodržují dogmata víry.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků