Hlavní obsah
Demonstrace proti koronavirovým opatřením v Londýně Foto: HENRY NICHOLLS, Reuters

Dezinformacím o koronaviru věří lidé s nízkou matematickou gramotností, zjistili vědci

Nízká úroveň matematické gramotnosti vede k větší náchylnosti věřit dezinformacím o koronaviru. Vyplývá to ze studie vědců z Cambridgské univerzity. Podle nich by v boji s fake news nejvíce pomohlo zlepšit analytické schopnosti a kritické myšlení. Překvapivým zjištěním je, že dezinformacím o koronaviru věří spíše mladší než starší lidé.

Demonstrace proti koronavirovým opatřením v Londýně Foto: HENRY NICHOLLS, Reuters
Dezinformacím o koronaviru věří lidé s nízkou matematickou gramotností, zjistili vědci

Cílem studie bylo zjistit, co přispívá tomu, že lidé věří dezinformacím týkajícím se koronaviru. Vědci vykonali šetření v pěti různých zemích s přihlédnutím na věk a pohlaví. Studie ukázala, že nejvíce konzistentním ukazatelem pro odolnost vůči fake news je vysoká míra matematické gramotnosti – jinými slovy schopnost „strávit a široce aplikovat kvantitativní údaje“.

Studie se účastnili lidé z Irska, Španělska, Mexika, Spojených států a Spojeného království. Jejich matematická gramotnost se hodnotila na základě několika různých početních a analytických testů. Účastníci průzkumů museli například vyhodnotit několik výroků o covidu-19 a sítí 5G – a to jak pravdivých, tak falešných.

Vědci se pak účastníků ptali, do jaké míry dodržují protiepidemická opatření zavedená v jejich zemi a zda jsou ochotni se nechat proti novému typu koronaviru očkovat v případě, že bude vakcína nasazena.

Nedodržování opatření a dezinformace jsou spojené nádoby

Z šetření vyplynulo, že čím menší byla přiznaná ochota dodržovat opatření, tím větší byla náchylnost věřit takzvaným fake news. Stejná rovnice platila i o názoru na vakcínu.

Někteří vědci si myslí, že jde ochota důvěřovat dezinformacím ruku v ruce s politickými názory. Jiní experti jsou ovšem toho názoru, že záleží především na kritickém myšlení.

„Podle mě záleží na obojím. Byl jsem překvapený, že matematická gramotnost hraje takovou roli, je to jeden z největších ukazatelů,“ vysvětil autor studie, sociální psycholog Sander van der Linden. „Jsem za to zjištění svým způsobem rád, protože nám to dává naději, že existuje řešení,“ myslí si.

Starší lidé jsou k dezinformacím o covidu méně náchylní

Překvapivým závěrem studie je zjištění, že čím starší respondent byl, tím menší byla náchylnost věřit dezinformacím o koronaviru (jedinou výjimkou byli důchodci z Mexika). To je v rozporu s tím, co ukazovaly předchozí studie týkající se například dezinformací z oblasti politiky.

Podle van der Lindena se jako možné vysvětlení nabízí, že nejrizikovější skupinou pro nemoc covid-19 jsou právě starší lidé.

Výzkum také ukázal, že lidé, kteří dezinformace rádi čtou a sdílí, se cítí být ve společnosti menšinou. Vůči názorům autorit, jako jsou odborníci a politici, jsou imunní.

Podle van der Lindena je evidentní, že je potřeba klást větší důraz na rozvoj kritického myšlení a schopnost orientovat se ve světě digitálních médií.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků