USA se za Bidena důrazně vracejí na Blízký východ

Množství kroků jasně potvrzuje, že USA nemíní nechat Blízký východ na pospas Rusku nebo lokálním mocnostem, Turecku, Íránu či jeho protivníkovi Saúdské Arábii.

Americké kroky mohou působit až chaoticky, když na jedné straně dá Washington najevo ochotu vrátit se k dohodě o íránském jaderném programu, kterou vypověděl Donald Trump, a krátce poté americké letouny zaútočí na pozice proíránských milicí v Sýrii, při kterých podle exilové organizace SOHR zemřelo zejména 22 lidí.

Útoky označil mluvčí Pentagonu John Kirby za pečlivě cílené, „proporcionální a obranné“. Mají být odpovědí na útok Íránem podporované milice na Američany využívanou základnu u Irbílu v iráckém Kurdistánu, při němž zahynul americký kontraktor a byl zraněn americký voják.

Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Bidenovi tento krok doporučil. „Jsme přesvědčeni, že cíl byl používán stejnými šíitskými milicemi, který provedli onen útok,” řekl.

Podle stanice NBC bylo cílem útoku vyslat vzkaz Íránu a jeho vazalům, že Washington nebude v žádném případě tolerovat útoky na své vojáky v Iráku. Nic na tom nemění skutečnost, že přišel v delikátní době, kdy se USA snaží obnovit platnost jaderné dohody s Íránem, kterou vypověděly Spojené státy za Donalda Trumpa.

Írán pak přestal plnit její ustanovení, kdy začal obohacovat větší množství uranu nad povolenou hranici 4,5 procenta a omezil aktivity inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Terčem pátečního útoku americké armády se staly základny a posty milic Kaitáb Hizabbláh, které už před půldruhým rokem útočila na Američany využívané základny v Iráku, a Kaitáb Sajjid Šuhada, dodal Kirby. Rusko, které útok odsoudilo s tím, že americké operace v Sýrii, jsou nezákonné, uvedlo, že bylo před útokem varováno, ale jen několik minut před jeho začátkem. Ukazujte to, že Biden nechce Moskvu zbytečně provokovat.

Naopak izraelští představitelé útok u irácko-syrské hranice přivítali. Stanici Walla sdělili, že jsou přesvědčeni, že zapůsobí jako vzkaz Teheránu, že se musí držet zpět a musí držet na uzdě své vazaly v oblasti. Izrael v posledních letech opakovaně útočil na pozice íránských milicí v Sýrii, protože ohrožovaly území židovského státu.

„Íránci si neuvědomili, že Biden není Obama, a pokud budou pokračovat dál po cestě mylných úsudků, pocítí úder,“ uvedli izraelští představitelé.

Útok, o kterém byl Izrael předem informován, vyvrátil obavy, že po odchodu Donalda Trumpa už nebude mít tak velkou americkou podporu.

Americká strategie je však širší a zahrnuje i dlouholetého protivníka Íránu, Saúdskou Arábii. Joe Biden hned po nástupu do funkce rozhodl, že USA už nebudou podporovat vojenské operace Rijádu v Jemenu.

Saúdy vedená arabská koalice se zapojila na žádost jemenského prezidenta Abda Rabbúa Mansúra Hádího do jemenské občanské války, aby mu pomohla porazit vzbouřené šíity. To se však nepovedlo a válka přerostla ve vleklý konflikt s mnoha civilními oběťmi, který zcela rozvrátil chudý Jemen.

Protože je válka ve skutečnosti nepřímým střetnutí Saúdské Arábie a Íránu, který podporuje šíity, odepření vojenské podpory domu Saúdů je také vzkazem Íránu, i když je Saúdská Arábie významným spojencem USA v oblasti a spolupracuje i s Izraelem.

Biden ve čtvrtek večer volal nikoliv korunnímu princovi Muhamadovi bin Salmánovi, který de facto zemi vládne, ale přímo saúdskému králi Salmánovi. Mluvil s ním o „dlouhotrvajícím partnerství mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií“ a hrozbě, kterou pro Rijád představují proíránské skupiny.

Podle sdělení Bílého domu Biden králi řekl, že by se vzájemné vztahy obou zemí měly „znovu nastavit“ a že by oba „měli pracovat na tom, aby vzájemné vztahy byly tak silné a transparentní, jak je to jen možné.“

Jasně tak naznačil, že si Saúdové už nebudou moci dělat, co chtějí, a likvidovat své kritiky. Biden ”potvrdil důležitost, jakou Spojené státy přikládají univerzálním lidským právům a právnímu státu”, sdělil Bílý dům ohledně dalšího obsahu telefonátu.

Biden s králem hovořil poté, co dostal do rukou tajnou zprávu o vraždě íránského novináře Džamála Chašukdžího, který byl brutálně zavražděn na saúdském konzulátu v Istanbulu.

Podle amerických tajných služeb akci dopadnout nebo zabít novináře schválil korunní princ.  „Máme za to, že korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán schválil operaci v tureckém Istanbulu s cílem zajmout nebo zabít saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího," citují americká média z dokumentu, který zveřejnil Úřad ředitele zpravodajských služeb (ODNI).

Zprávu si Biden přečetl ještě před telefonátem králi a zřejmě proto nechtěl mluvit s korunním princem, ale přímo s králem.

Podle Bílého domu sice v rozhovoru Chášukdžího jméno nepadlo, ale o lidských právě se hovořilo. Biden měl také ocenit, že země po třech letech propustila aktivistku Ludžáín Haslúlovou.

Král Salmán zdůraznil odhodlání Saúdské Arábie dospět ke komplexnímu politickému řešení situace v Jemenu a zajistit bezpečnost a prosperitu pro jemenský lid.