Hlavní obsah
Turečtí vojáci na obrněných transportérech M113 u hranic se Sýrií Foto: Murad Sezer, Reuters

Turecko chce poslat bojovníky IS zadržené při nedávné invazi na severovýchodě Sýrie do zemí jejich původu. Oznámil to turecký ministr vnitra Süleyman Soylu, ktrerý si současně stěžoval, že v této otázce nic nedělá.

Turečtí vojáci na obrněných transportérech M113 u hranic se Sýrií Foto: Murad Sezer, Reuters
Turecko chce poslat zahraniční bojovníky IS do zemí jejich původu

„Je to nepřijatelné. A je to také nezodpovědné. Pošleme zadržené bojovníky Daíše do jejich zemí,” řekl ministr podle agentury Reuters, přičemž použil arabský akronym pro Islámský stát. Dodal, že Evropská unie nemůže nechat Turecko v tom, aby se samo vypořádalo se zadrženými bojovníky.

Turecko v říjnu dopadlo několik bojovníků IS, když 9. října zaútočilo na severovýchod Sýrie, aby odtamtud vytlačilo kurdskou milici YPG, které se podílela na porážce Islámského státu, ale Ankara ji považuje za teroristickou. V oblasti byly tábory a vězení s 11 000 zadržovanými radikály. Po invazi někteří utekli, protože Kurdové přestali střežit věznice, kde byli drženi. Část těchto táborů je nyní na území kontrolovaném Turky.

Evropské země převzetí svých občanů, kteří se v minulých letech zapojili do bojů po boku IS, odmítají. Důvodem je nejen bezpečnostní hrozba, ale také to, že by proti nim při soudních procesech domácí justice jen těžko zajišťovala důkazy. soudit by se proto měly v oblastech, kde se dopustili zločinů. Většina zemí EU se navíc stavěla negativně k turecké invazi do Sýrie.

O otázce zadržovaných zahraničních bojovníků IS řada evropských zemí vyjednává s Irákem. Chtějí Bagdád přesvědčit, aby v rámci soudní spolupráce radikály soudily tamní soudy. Naposledy v půlce října o této věci v Iráku jednali francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian a šéf irácké diplomacie Muhammad Hakím. Ten ale zdůraznil, že Irák je ochoten přijmout ze Sýrie jenom irácké zajatce z teroristického Islámského státu. O zajatce s občanstvím jiných zemí se podle něj musejí postarat státy, odkud tito lidé pocházejí.

Turecku vadí pozvání amerického kongresu po kurdského velitele

Turecko také varovalo americké kongresmany, aby do USA pozvali kurdského velitele Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúma Kobáního (vlastním jménem Ferhat Abdu Sahin). Upozornil, že je na seznamu osob hledaných Interpolem „Ti, kdož pozvali Ferhata Abdiho Sahina, poškodili nejen americko-turecké vztahy, ale také se zřejmě dopustili trestného činu podle amerických zákonů,“ řekl ředitel tiskového odboru tureckého prezidenta Fahrettin Altun. Dodal, že právě Ferhat je důkazem o propojení kurdské milice YPG se zakázanou tureckou Stranou kurdských pracujících (PKK).

Altun ještě dodal, že turecký lid neodpustí USA pokusy legitimizovat teroristu tím, že se pozve do Washingtonu: „Snaha našeho spojence v NATO glorifikovat teroristického vůdce zůstane v naší paměti mnoho let. Americká podpora této teroristické organizace bude temnou skvrnou v její historii a bude se používat jako učebnicový příklad zahraničněpolitického fiaska.“

Západ chtěl ustavit kurdský stát, řekl turecký ministr

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu se podle listu Hürriyet v pátek pustil do Francie a Izraele, že chtěli v Sýrii ustavit kurdský stát po vedením YPG: „Plánovali vytvořit stát YPG. Mluvím jasně. Nikdo neřekl ne, neumožníme takové snahy. Naneštěstí náš přítel, Německo, bylo spolu s Francií mezi těmi (kdo to prosazovali) v OSN a EU.“

Stěžoval si, že USA navzdory svým slibům dále dodávaly zbraně YPG, které tam převezly z Iráku, a cvičily příslušníky SDF.

Turecko podle něj také požaduje po Rusku, s nímž začalo společně hlídkovat u východní části syrsko-turecké hranice, aby bylo jasné, že v oblasti do hloubky 30 km od hranice nebudou příslušníci YPG, aby zajistilo, že se milice YPG státně i města Kámišlí, kde už jsou syrské vládní jednotky a dvou dalších míst: „Teroristé z YPG se odsunou z Manbidže a Tal Rifátui, Chceme o tom dvě dohody, uvedl

USA se vrací ke Kobani

Podle agentury Anadolu začali v pátek američtí vojáci s obnovou základen jižně od Kobani, které opustili, když vtrhlo Turecko a jím podporované milice na sever Sýrie. Jednu museli sami Američané vybombardovat, aby její vybavení nepadlo do rukou útočníků podporovaných Ankaro. Jedná se o základny ve vesnicích Sarrin a Sabit. Bylo tam viděn asi padesát obrněných vozidel a řada nákladních automobilů s iráckými značkami.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků