Návrh úpravy základního zákona by Erdoganovi umožnil zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034. Sám by sestavoval a odvolával vládu a jmenoval vysoké úředníky.

Mohl by také vydávat dekrety, které by nebyly v souladu s lidskými právy.
Parlament by také přišel o možnost dohledu nad výkonem funkce hlavy státu, která by zastávala i funkci premiéra. Neměl by právo mu vyslovit nedůvěru. [celá zpráva]

Nově by prezident mohl zůstat členem politické strany a v neděli schválený 18. článek by mu umožnil i návrat do strany, ze které odešel. V případě definitivního schválení ústavního zákona by se tak prezident mohl vrátit do řad vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a posílit tak svůj vliv v zákonodárném sboru.

Nově by ale prezident byl trestně odpovědný.

Vyhrocená debata

Minulý týden poslanci postupně schválili jednotlivé články, i když debata byla velmi ostrá a došlo dokonce i na rvačku. [celá zpráva]

Po dvoudenní pauze zahájí poslanci debatu o možných změnách schválené předlohy před druhým kolem hlasování. Vládní AKP očekává, že se podaří projednat šest článků za den a druhým čtením projde změna 21. ledna. Definitivně by mělo o důležitém normativním aktu rozhodnout třetí kolo hlasování.

Aby ústava prošla parlamentem, musí pro ni zvednout ruku nejméně 330 z celkového počtu 550 zákonodárců. Tuto hranici se dařilo překonat, i když AKP má v parlamentu jen 317 poslanců, podpořili ji někteří nacionalisté z MHP.

Pokud poslanci zákon odhlasují, musí reformu ústavy ještě v referendu schválit voliči. AKP plánuje referendum o ústavních změnách na 26. března, nejpozději na 16. dubna.