Hlavní obsah
Turecký parlament při jednání o změnách ústavy Foto: Umit Bektas, Reuters

Turecký parlament schválil vlastní oslabení. Pravomoci předal Erdoganovi

Turecký parlament v noci na pátek schválil tři další body z kontroverzního dodatku ústavy, který má posílit moc prezidenta. Mimo jiné si schválil 343 hlasy vůči 137 oslabení své vlastní moci. Uvedl to v pátek list Hürriyet. Pokud dodatek ústavy odsouhlasí i občané v referendu, změní se politický systém Turecka z parlamentního na prezidentský.

Turecký parlament při jednání o změnách ústavy Foto: Umit Bektas, Reuters
Turecký parlament schválil vlastní oslabení. Pravomoci předal Erdoganovi

Sporný článek šest dodatku mění úlohu parlamentu, jehož úkolem by nově mělo být jen získávání a kontrola informací. Bude sice moci dál zasedat a jednat o otázkách činnosti státu a písemně interpelovat ministry, nebude ale moci navrhovat hlasování o nedůvěře vlády.

Článek osm, který je vůbec nejspornější, posiluje moc prezidenta, který bude mít nově titul „hlava státu”, a mění parlamentní systém v prezidentský. Bude na něj převedena veškerá výkonná moc, kterou mají dosud premiér a vláda. Prezident bude moci navrhovat zákony a vracet zákony do parlamentu k přepracování. Bude mít také pravomoc se obrátit na ústavní soud ohledně toho, zda zákony nebo parlamentní výnosy nejsou v rozporu s ústavou.

Turecký premiér Binali Yildirim pózuje s poslanci během parlamnetní debaty o změnách ústavy

Foto: Umit Bektas, Reuters

Prezident bude sám jmenovat a odvolávat nejen své asistenty, ale také ministry a vysoké státní úředníky. Tento bod byl schválen 340 hlasy proti 135.

Prezidentské dekrety nemusejí ctít lidská práva

Prezident také bude mít nadále pravomoc vydávat prezidentské dekrety, které musejí splňovat potřeby exekutivy, ale nemusejí se ohlížet na základní lidská práva a svobody. To bylo přijato 330 hlasy.

Poslanci také schválili 340 hlasy proti 136, že prezidentští kandidáti už nebudou muset být nadstraničtí a před volbou odejít ze svých stran. Hlava státu se bude volit v přímém hlasování.

Dodatek ústavy také stanoví další podmínky pro prezidentské kandidáty – bude jim muset být nejméně 40 let a mít vysokoškolské vzdělání. Také budou muset mít turecké občanství a splňovat všechny podmínky, které plní poslanci.

Recep Tayyip Erdogan

Foto: Reuters

Jednání provázely rvačky

Během čtvrtečních jednání o změnách ústavy se poslanci v parlamentu porvali a  jeden byl dokonce pokousán. [celá zpráva]

Při potyčkách bylo povaleno řečniště o hmotnosti 250 kg, na kterém jsou dva mikrofony, podle listu Hürriyet každý za 15 000 eur. Jeden z nich ale zmizel. Zřejmě ho jeden poslanec použil jako zbraň a udeřil s ním druhého zastupitele. Při potyčce byli zraněni poslanci vládní strany AKP i hlavní poziční CHP.

Turci by o změnách měli hlasovat v referendu, které se bude konat mezi březnem a květnem letošního roku. Plně vstoupit v platnost by podle tureckých médií měly až v roce 2019, na kdy jsou plánovány parlamentní i prezidentské volby.

O zavedení prezidentského systému usiluje současná hlava státu Recep Tayyip Erdogan, dlouho se mu jej však nedařilo prosadit.

Anketa
Uvítali byste prezidentský systém místo parlamentního také v České republice?
Ano
21.3 %
Ne
78.7 %
Celkem hlasovalo 334 čtenářů.

Související téma:

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan

Foto: Murad Sezer, Reuters

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků